Situationscharte von einem Theile des Churfürstenthums Sachsen

Psal se říjen roku 1763. Počátkem toho roku utichla ve střední Evropě válka zvaná sedmiletá, jejímž hráčem byl také saský kurfiřt a polský král August III., velký milovník hudby a jeden z nejštědřejších mecenášů umění své doby. Z hubertusburského míru uzavřeného 15. února se však tento panovník netěšil ani celý rok, neboť již 5. října ho stihla smrt, trochu příznačně během návštěvy opery.

August III., v rodném Sasku vládnoucí jako kurfiřt Fridrich August II., byl jediným legitimním synem saského kurfiřta a polského krále Augusta II. Silného a druhým a zároveň posledním polským králem ze saské dynastie. Přes luteránskou výchovu konvertoval již v mládí ke katolictví, což mu umožnilo roku 1719 sňatek s habsburskou arcivévodkyní Marií Josefou, dcerou císaře Josefa I., a také mu usnadnilo cestu na polský trůn.

Převzetí vlády v Polsku po smrti Augusta II. v roce 1733 poněkud komplikovala volba krále z řad polské aristokracie, Stanislava Leszczyńského, kterého podporovala Francie. Proti němu a ve prospěch Fridricha Augusta vystoupilo Rakousko a zejména carské Rusko, pod jehož silným vlivem se polsko-litevské soustátí postupně ocitalo. Fridrich August byl jinou skupinou šlechty než Leczczyński rovněž prohlášen polským králem a v lednu 1734 korunován jako August III. Z důvodu vojenské intervence Ruska na jedné a Francie na druhé straně se strhla válka o polské následnictví (1733‒1735/1738). Pro saského pretendenta skončila úspěchem.

Následující desetiletí bylo pro Polsko v podstatě mírovým časem, neboť polsko-litevské soustátí se přímo nezapojilo do válek svého krále a zachovalo si neutralitu. Když se August III. v roce 1740 vložil do válek o rakouské dědictví, učinil tak jen jako kurfiřt saský a zpočátku i jako pruský spojenec (získáním části habsburského Slezska a Moravy by bylo možné propojit Sasko a Polsko širokým pásem území). Brzy však saský vládce zjistil, že tímto spojenectvím ničeho nedosáhne, a stanul na straně Marie Terezie. Stal se tak napříště součástí protipruské aliance, a tím zároveň snadným terčem pro pruského krále Fridricha II.

Právě na Sasko Augusta III. nasměřoval pruský král svůj první, „preventivní“ úder na počátku nového konfliktu, sedmileté války (1756‒1763). Nevelká saská armáda kapitulovala (aby se následně v exilu znovu zformovala a pokračovala v boji), celé kurfiřtství i se sídelním městem Drážďanami bylo obsazeno a August sám se musel uchýlit do Polska, kde byl sice králem, ale pobýval zde dosud jen v případě, že jej bylo zapotřebí při zahajování sněmů či zasedání rad senátu, při podepisování nezbytných smluv nebo když mohl prezentovat svou osobnost, rod a dvůr během slavnostních ceremonií. Přestože se i v Polsku zasloužil o rozvoj kultury a inicioval výstavbu saského křídla varšavského královského hradu či renovaci královského hradu Wawelu v Krakově, jeho zájmy až do vypuknutí války spočívaly především v Sasku, v budování drážďanského dvora a v podpoře umění. Přestože se mu Varšava stala na dlouhých sedm let útočištěm, po skončení války opět přesídlil do Drážďan, kde krátce před svými 67. narozeninami také zemřel.

Po jeho smrti se žádný z jeho synů již nepokusil o získání polské koruny (rozhodování o ní ostatně bylo již plně pod vlivem carského dvora), namísto toho se zaměřili na obnovu válkami zničeného Saska. Starší Fridrich Kristián započal s reformami hospodářství, ale zemřel již krátce po otci, 17. prosince 1763, mladší František Xaver jako regent spolu s královnou-vdovou v době nezletilosti následníka v bratrových reformách pokračoval. Ani syn Fridricha Kristiána Fridrich August neměl v úmyslu nastoupit na polský trůn. Smrtí Augusta III. tak skončila sasko-polsko-litevská personální unie a na dalšího vladaře s královskou korunou si Sasko muselo počkat až do roku 1806, kdy byl Fridrich August Napoleonem povýšen na saského krále a v letech 1807‒1815 mu byla svěřena vláda v nově vzniklém varšavském vévodství podřízeném napoleonské Francii. Jeho postavení se ovšem nemohlo co do významu rovnat postavení jeho děda.

Vybraný exponát představuje mapu vytištěnou v Drážďanech na počátku 19. století, zachycující stav v posledních letech života Augusta III. Na deseti mapových listech je vyobrazeno území Saska, Lužice a Slezska spolu s plány vybraných bitev sedmileté války. Na rozdíl od jiných dochovaných exemplářů jsou v tomto ze sbírky Knihovny VHÚ barevně zakreslena postavení a přesuny vojenských jednotek a doplněn rukopisný komentář. Kompletní digitalizovaná mapa bez rukopisných doplňků je ke zhlédnutí zde

Citace:

Situationscharte von einem Theile des Churfürstenthums Sachsen, der Ober-Nieder-Lausitz und Schlesiens. nebst denen Stellungen, Bataillen und Gefechten, die zwischen den kaiserl. kön. und königl. preussischen Arméen, besonders in den letzten Jahren des siebenjährigen Krieges, in diesen Gegenden vorgefallen sind Sekt. I-X : [Drážďany] : [nakladatel není známý], [1804/1805?]

Kristýna Jakl Ansorgová