Jednou z nejcharakterističtějších stejnokrojových součástek československých vojáků na východní frontě v letech druhé světové války byla zimní čepice, tzv. ušanka. Ta v sovětské armádě nahrazovala dříve používané tzv. buďonovky a finské čepice vzor 1931.
Sovětská zimní čepice neboli ušanka (šapka-ušanka rjadovogo sostava RKKA obr. 1940 g.) byla vyrobena ze světle šedé přírodní česané bavlněné tkaniny, tkané v keprové vazbě. Přední díl, boky a týlní část byly podšity vlákny ze syntetického plyše. Pokud boky a týlní část náušnic směřovaly vzhůru, byly v oblasti tzv. temene hlavy svázány dvěma plochými bavlněnými šňůrkami. Na přední části je umístěn malý československý čepicový odznak v mořeném provedení pro mužstvo, vyráběný v sovětských továrnách od října 1943. Samotná ušanka byla vyrobena v roce 1941 Samojlovovým závodem v Leningradu.
V československé armádě žádný typ zimní pokrývky hlavy neexistoval a sovětský model se bezpochyby výborně osvědčil. Proto již v roce 1949 vzešel návrh na jeho plošné zavedení v celé armádě. Svou roli u řady nově zaváděných součástek jistě hrála i jejich ikonografická popularita.