Relativně neznámým typem označení zdatnosti v československé armádě byl systém různobarevných stužek s lipovými lístky, zavedený v září roku 1948. Nahradil do té doby používaný systém odznaků pro střelce, miřiče, dělovody, odznak za řízení obrněných vozidel a další označení, používané v československé armádě od dvacátých let. Jedním z tehdy uváděných důvodů nahrazení byla i ekonomická stránka, jelikož pro výrobu dosavadních odznaků bylo potřeba „zbytečně mnoho vzácných barevných kovů“.
Systém měl pojmout i odbornosti, které do té doby své ocenění neměly. Zavedeny byly barevné stužky pro zdatnost střeleckou (karmínově červená), bojovou (tmavomodrá) a odbornou (tmavozelená). Na ty se pak připevňovaly dosažené stupně ve formě kovových odznaků s motivem lipového lístku. Ty byly trojího typu: zlatý, stříbrný a mořený. Na jedné stužce pak mohly být umístěny až tři lístky za jednotlivé splněné discíplíny, vždy od nejvyššího stupně. Odznaky se nosily přišité na blůze na levé straně prsou 0,5 cm nad horním okrajem příklopky kapsy (za vyznamenáními). Nevýhodou celého systému byl fakt, že z označení nebylo možné rozeznat, v jakých disciplínách voják exceluje.
Označení nemělo dlouhého trvání. Na počátku padesátých let ho nahradila série odznaků pro vzorné vojíny podle sovětského vzoru s uvedením konkrétních specializací.