Dne 25. ledna 1954 zemřel v Praze ve věku nedožitých osmdesáti let československý diplomat a právník Vojtěch Mastný. Vzhledem k tomu, že byl v letech 1932–1939 československým vyslancem v Berlíně, lze ho pokládat za velmi důležitou osobu ve všech záležitostech týkajících se sudetské krize roku 1938. Mohl podat bezprostřední svědectví o dramatických událostech, jichž se sám účastnil, zároveň však měl nemalý vliv na běh dějin i v období předchozím a samozřejmě také následujícím. Připomeňme si proto krátce, kdo byl Vojtěch Mastný a čím jsou jeho vzpomínky výjimečné.
Vojtěch Mastný se narodil 18. března 1874 v Praze v dobře situované rodině. Během studia na gymnáziu na něj vlastenecky působil jeho učitel dějepisu, spisovatel Alois Jirásek. Poté vystudoval v Praze právnickou fakultu a roku 1898 promoval jako doktor práv. Následně při práci ještě studoval historii na Filosofické fakultě University Karlovy a poté i na pařížské Sorbonně a také na École des chartes. Skvěle ovládal francouzštinu, angličtinu, italštinu, němčinu a částečně ruštinu a mimoto výborně hrál na klavír. Z vojenské služby se díky zámožné rodině vykoupil a po krátké praxi u zemského soudu a tříleté advokátní praxi byl přijat na místo koncipisty zemského výboru, přičemž ve funkcích stoupal přes pozici zemského místotajemníka (1907) a zemského tajemníka 1912 až po zemského radu (1918). Vedle toho se podílel na řízení rodinné firmy. V letech 1919–1920 vypracoval na žádost Ministerstva zahraničí znalecké posudky k obsahu mírových smluv a participoval také na jejich překladu a oficiálním výkladu.
Roku 1920 vstoupil do diplomatických služeb a od podzimu téhož roku působil ve funkci vyslance Československé republiky v Londýně. Po pěti letech služby ve Velké Británii byl přidělen na pozici vyslance ČSR v Římě, kde si získal respekt jako výjimečný znalec mezinárodního práva. Nejdůležitější diplomatickou pozici ale zastával v letech 1932–1939, kdy působil ve funkci čs. vyslance v Berlíně. Jeho diplomatická služba mu vynesla řadu zahraničních ocenění a řádů. Z této pozice pravidelně informoval o vnitropolitickém vývoji v Německu a varoval před vzestupem Adolfa Hitlera. Klíčovou roli hrál v jednáních s německou vládou během krizového období roku 1938, přičemž jeho paměti jsou mimořádně cenným pramenem vypovídajícím o těchto událostech. Přestože po mnichovské krizi se o něm uvažovalo pro nějaký vysoký státní post, snad i na pozici prezidenta, Mastný spolu s jinými prosazoval prezidentskou kandidaturu doktora Emila Háchy, svého někdejšího spolupracovníka v zemském výboru. Poté odešel do výslužby a ještě před návratem z Berlína byl jmenován do řady správních rad, například Českomoravských strojíren, Zbrojovky Brno (přímo předsedou rady) a zejména Živnobanky (rovněž do předsednické funkce). Sám to zdůvodňoval snahou ochránit před Němci co nejvíce z národního majetku a svůj výdělek z této činnosti věnoval na dobročinné účely. S ohledem na pozici v Živnobance byl také vystaven silnému německému tlaku, a 23. ledna 1944 proto musel spolu s ředitelem banky vstoupit do nově založené „České ligy proti bolševismu“, čistě propagandistického uskupení zformovaného na popud K. H. Franka. Také se během německé okupace stýkal s prvním říšským protektorem Konstantinem svobodným pánem von Neurathem, s nímž se blíže znal z časů svého působení v Římě.
Ze všech těchto důvodů ho v květnu 1945 pro podezření z kolaborace zatkli a do srpna 1945 byl vyslýchán a vězněn. Jeho trestní řízení bylo v lednu 1947 zastaveno jako neopodstatněné, přičemž pravděpodobně nešlo o zásah jeho dřívějších přátel, neboť řada známých osobností v jeho případě zaujala vyčkávací postoj. Zbývající část svého života strávil Mastný v ústraní, věnoval se ale intenzivně práci. Vyučoval cizí jazyky, pořádal svůj archiv a psal paměti, což už dříve přislíbil prezidentu Edvardu Benešovi. Mastného vzpomínky jsou obhajobou jeho působení na čs. vyslanectví v Berlíně v druhé polovině třicátých let a spolu s paměťmi Edvarda Beneše tvoří významný narativní pramen k tomuto turbulentnímu období našich dějin. Mastný byl s ohledem na svůj původ vždy konzervativec a tradicionalista, nikdy ale nepřestal být českým vlastencem.
Prezentovaná publikace vyšla z pochopitelných důvodů až po roce 1989. Jedná se o lepenou knihu v měkkých deskách formátu A5. Tato klasicky zpracovaná edice dokumentů, které jsou primárně uloženy v Archivu Národního muzea, obsahuje poznámkový aparát a jmenný rejstřík. Vedle toho doplňuje text seznam použitých zkratek. Obrazový doprovod knihy je velmi skromný a představuje jej jediná fotografie autora ve smokingu s udělenými řády na frontispisu. Samotná řeč dobových dokumentů a vzpomínek jednoho z našich nejvýznamnějších diplomatů meziválečného období je ale sama o sobě tím největším přínosem k interpretaci historických skutečností.
MASTNÝ, Vojtěch. Vzpomínky diplomata : ze vzpomínek a dokumentů československého vyslance. Praha : Karolinum, 1997. 271 s. IBSN 80-7184-410-1