Švédské království dlouho postrádalo vlastní soustavu státních vyznamenání. K jejímu založení se rozhodlo až v roce 1748, kdy vznikly rovnou tři nejvyšší řády naráz: Řád serafínů (určený pouze pro příslušníky panovnických rodů Evropy), Řád polární hvězdy (za občanské zásluhy) a Řád meče (za zásluhy vojenské).
Řád meče měl ponejprv pouze dvě třídy, které se však během 19. století rozšiřovaly o další – dnes je jich celkem pět. Jeho název je odvozen od tzv. Mečových rytířů, rytířského řádu působícího v oblasti Livonska (dnešního Estonska a Lotyšska) v průběhu 13. století.
Vlivem vnitropolitických událostí nebylo udělování řádů od roku 1975 ve Švédsku praktikováno, ačkoliv švédský král zůstával nadále jejich držitelem z titulu hlavy státu. Iniciativa k reaktivaci soustavy státních řádů výrazně posílila po roce 2018 a byla nakonec úspěšná – od roku 2023 bylo formálně jejich udělování obnoveno.
Ve sbírce Vojenského historického ústavu Praha se nachází hvězda velkokříže řádu o rozměrech 8 x 8 cm, pocházející přibližně z první čtvrtiny 19. století. Má tvar maltézského kříže, který je v podkladě pomyslně proložen čtyřramennou hvězdicí, jež vyplňuje prostor mezi rameny. Mezi rameny se nachází také čtveřice zlatých korun, jimiž se hvězda velkokříže odlišuje od hvězdy nižší třídy. Ve středu hvězdy se nachází kruhový medailon se zlatým věncem v borduře. V jeho modře smaltované ploše je symbol meče mezi trojicí korun, symbolizující tři historické země švédského království (Svealand, Götaland a Österland). Zadní strana hvězdy je holá, se značkou výrobce Herrmanson & Co., firmy, která vyráběla mimo jiné i stříbrné nádobí.
Vyfotografovaný exemplář hvězdy řádu patří do pozůstalosti hraběte Karla Ludwiga Ficquelmonta, který ji obdržel mezi lety 1814 a 1820, když působil jako rakouský vyslanec ve Švédsku. Do Vojenského historického ústavu Praha se dostala v rámci rozsáhlého převodu ze státního zámku Jemniště v roce 1963.