Na dopravu tekutin a pohonných hmot pro výsadkové, nebo obklíčené jednoty používala německá Luftwaffe speciální válcové zásobníky, umožňující přepravu až 100 litrů kapaliny. Jejich tělo bylo svařeno ze silného ocelového plechu a mělo v podstatě tvar letecké pumy. Přepravovanou kapalinu z nich bylo možné čerpat buď větším otvorem o průměru 45 mm, který se nalézal na obvodu pláště tělesa a byl uzavřen šroubovací zátkou, nebo menším výpustným šroubením nacházejícím se ve dně nádrže.
Celý zásobník se skládal z několika částí: z vlastní nádrže na tekutinu, tlumiče nárazu a z padákové schránky obsahující nákladní padák a časovací automat k jeho vypuštění. Kontejner bylo možné zavěsit na letoun jako klasickou pumu buď ve vodorovné, nebo svislé poloze, případně jej ručně vyhodit přímo ze dveří výsadkového stroje. Jeho dopad na zem tlumila kuželová přední část a po odšroubování padáku s pouzdrem jej bylo možné rychle přenášet pomocí čtyř ocelových úchopů.
Představovaný exponát o celkové délce 1 460 mm a průměru 370 mm byl nastříkán krycí pouštní barvou. Nedochovala se u něj bohužel zadní schránka na padák se čtyřmi stabilizačními ploškami.
Do sbírky Vojenského historického ústavu Praha byl získán v roce 2017 koupí od soukromého sběratele se záměrem využít jej v rámci tematických výstav v expozici VHÚ.