Halapartníci, cca 1421

Figurky pěších ozbrojenců s dřevcovými zbraněmi zachycují halapartníky z období první čtvrtiny 15. století. První z pěšáků je oděn pouze v civilním oděvu, tvořeném tmavozelenou suknicí, rudou kapucí a tmavě vínovými nohavicemi, jež bývaly v této době ještě nesešité a přivazovaly se ke spodkům, zvaným hacě. Jeho výzbroj tvoří halapartna a jednoruční meč, jediným ochranným prvkem je železný klobouk. Pěšák, oblečený do šedých nohavic, je vyzbrojen obdobně, je však vybaven lepší ochrannou zbrojí. Tu tvoří vedle železného klobouku z užívání pozvolna ustupující kroužková kapuce a kroužková zbroj s dlouhým rukávem, přes niž má ozbrojenec oblečenou tmavě zelenou suknici s krátkým rukávem. Pod kroužkovou brní by takovýto pěšák nosil vycpávanici nebo přinejmenším suknici ze silné látky a pod kapucí vycpávanou kuklu.

Kovové prvky zbraní a zbroje jsou kolorovány odstínem stříbrošedé, kožené součásti oděvu jako boty a opasky odstíny světlé a tmavé hnědé s výjimkou pochvy meče druhého halapartníka, která je kolorována černě. Oba pěšáci jsou vybaveni kulatými polními lahvemi, jež mohly být kovové, keramické či dřevěné. V tomto případě mohou představovat druhou nebo třetí variantu provedení, neboť jsou spolu s řemenem na zavěšení přes rameno vybarvené odstíny světlé a tmavé hnědé.

Prezentované figurky znázorňují možnou podobu některých pěšáků s dřevcovými zbraněmi, kteří se účastnili bitvy u Kutné Hory, odehrávající se ve dvou etapách – 21.-22. prosince 1421 a počátkem ledna 1422. V prosinci směřovala ke Kutné Hoře křížová výprava císaře Zikmunda Lucemburského a současně vojsko Jana Žižky. Husité dorazili dříve a město bez odporu obsadili, když však vytáhli z hradeb proti blížícím se křižákům a uzavřeli se do vozové hradby, převážně katoličtí měšťané vpustili do města Zikmundovy oddíly. Obklíčené Žižkovo vojsko po celý den odráželo pokusy křižáků o dobytí vozové hradby a během noci pak Žižka připravil plán přesunu, jež zahájil nad ránem. S celým vojskem včetně vozů prorazil obklíčení a znovu zbudoval hradbu u blízkého vrchu Kaňk, odkud se posléze vydal ke Kolínu.

Křižácké velení nedokázalo přesun z obklíčení zastavit a další pochod na Kolín si vyložilo jako ústup. V důsledku toho byli katoličtí ozbrojenci rozděleni k zimování v roztroušených sídelních jednotkách v okolí. Žižka však začátkem ledna vyrazil i s posilami zpět a rozdělené vojsko křižáků zaskočil. Po prohraném střetu u Nebovid dostali stále ještě nesjednocení křižáci rozkaz k ústupu na Německý Brod, přičemž zapálili Kutnou Horu a vzali s sebou i kutnohorské katolíky.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.