Otakar Nejedlý, Sentheim – hroby čs. dobrovolců, 1919

Otakar Nejedlý, Sentheim – hroby čs. dobrovolců, 1919

Když začalo v květnu 1919 vedení Památníku odboje organizovat výpravy umělců na bojiště první světové války, projevil zájem o účast také významný český malíř Otakar Nejedlý (1883–1957). Původně byl vyzván, aby jako člen uměleckého oddělení vyrazil na Sibiř, avšak z důvodu pracovní vytíženosti byl nakonec jmenován vedoucím francouzské výpravy. Dva letní měsíce roku 1919 pak navštěvoval společně s Vincencem Benešem a Bohuslavem Harnou lokality, na nichž ještě před nedávnem bojovali vojáci čs. zahraniční armády ve Francii. Své dojmy a vnitřní pocity z cest shrnul v zajímavé vzpomínkové knize s názvem Malířovy dojmy z francouzského bojiště (Praha 1921).

Otakar Nejedlý nenáleží do okruhu výtvarníků-legionářů a za první světové války nebojoval na žádné z front. Avšak krátká, v úvodu zmíněná etapa z roku 1919 je neodmyslitelnou a významnou součástí jeho uměleckého vývoje. Použil totiž zcela novým, kontrastujícím způsobem barvy, s jejichž pomocí vytvářel kompozice.

Prezentovaná malba představuje pohled na pohřebiště příslušníků čs. legií ve Francii, kteří položili své životy v bojích za svobodný československý stát. Podél hřbitovní zdi v alsaském Sentheimu se táhnou hroby vojáků s provizorními dřevěnými kříži, ozdobenými věnci a červenobílými bikolorami.

Otakar Nejedlý pocházel ze selské rodiny v Roudnici nad Labem. Ačkoli na gymnáziu nepatřil právě k nejúspěšnějším studentům, inklinace k malířství předurčila jeho budoucí profesní dráhu. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Ferdinanda Engelmüllera, jenž velmi ovlivnil jeho prvotní výtvarnou orientaci. V letech 1903–1905 se pro Nejedlého staly inspirativními jeho návštěvy u Antonína Slavíčka v Kameničkách u Hlinska, kde měl možnost se setkat s dalšími osobnostmi tehdejší české výtvarné scény. Po studijních cestách v Evropě se v roce 1909 rozhodl, že s přítelem a malířem Jaroslavem Hněvkovským navštíví exotické kraje Indie a Cejlonu. Podstatnou roli hrála v jeho životě pedagogická dráha na pražské Akademii výtvarných umění, kde vyučoval od roku 1925 až do konce života krajinářství.

Plátno, olej, 1 440 x 2 630 mm

Umělecké dílo bylo do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získáno formou nákupu v roce 1924.

 

Aktuálně



Pattonovi duchové vstupují do Čech

Pattonovi duchové vstupují do Čech

20. 04. 2025
Dva dny poté, co na české území vstoupila v Ašském výběžku první americká…
Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny

Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny

19. 04. 2025
Na Velikonoce (Velký pátek i Velikonoční pondělí) budou expozice VHÚ Praha (Armádní…
„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

18. 04. 2025
Nemoci, zoufalství i improvizace. První světová válka obrátila životy vojáků i lékařů…
Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

17. 04. 2025
Sedmý díl seriálu Poklady z depozitáře webu iDNES.cz se tentokrát věnoval většímu…
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

15. 04. 2025
Pohled na problematiku migrace Evropanů z vlastního kontinentu s důrazem na české vystěhovalectví do…