Jednou z výrazných osobností protikomunistické opozice v Československu se po roce 1948 stal 33. pražský arcibiskup Josef Beran. Jako člověk vězněný již v době nacismu v koncentračních táborech odmítl katolickou církev v Československu podřídit nové, komunistické moci a vystoupil proti nechvalně známé „Katolické akci“ spojené s osobou Josefa Plojhara, který – ač sám katolický kněz a lidovec – nejprve skrytě a později otevřeně spolupracoval s KSČ. Mezi lety 1949 a 1963 byl Beran držen v přísném domácím vězení a bedlivě sledován StB, která se na něj snažila získat kompromitující materiály. V roce 1965 mu bylo umožněno odjet z ČSSR do Říma na jednání Druhého vatikánského koncilu, bylo mu však zabráněno v návratu. Zemřel v Římě roku 1969 a byl pohřben na čestném místě mezi papeži v bazilice sv. Petra.
Na základě povolení papeže Františka byly ostatky Josefa Berana v dubnu 2018 vyzdviženy a převezeny do České republiky, kde jsou nyní uloženy v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Zobrazená pamětní mince byla vyražena u příležitosti této události. Jejím autorem je medailér Michal Vitanovský.
Popis:
Mince o průměru 40 mm a síle 3 mm je ražena z bronzu. Na averzu je v celé ploše, s těžištěm v heraldicky levé polovině, zobrazen profil Josefa Berana z levého boku, který je vespod doplněn o arcibiskupův autogram „Josef arcibiskup“. Při heraldicky pravém okraji je bezpatkovou majuskulou opis JOSEF BERAN. Při heraldicky levém okraji je v prostoru za zátylkem arcibiskupovy hlavy monogram MV, patřící autoru Michalu Vitanovskému. Na reverzu je v horní polovině plochy zobrazen arcibiskupský pektorální kříž na nákrčním řetězu. Pod křížem se nachází trojí datace: 1888 – 1969 – 2018, podtržená čarou. Značí data narození, úmrtí a přenesení ostatků. Pod datací je dvouřádkový nápis NÁVRAT / DOMŮ. Mince je uložena v původní červené etuji z tvrdého papíru.
Mince se do sbírky Vojenského historického ústavu Praha dostala darem z Pražského arcibiskupství v roce 2018.