Čs. lehký kulomet ZB 30J

Čs. lehký kulomet ZB 30J

Po celé meziválečné období měla čs. armáda zaveden pouze jeden typ lehkého kulometu domácího původu, jenž nesl tovární označení ZB 26 a ve výzbroji byl veden jakožto vzor 26. Jelikož Československá zbrojovka v Brně vyvíjela velké a v mnoha případech velmi úspěšné úsilí o prosazení svých zbraní na zahraničních trzích, promítl se tento fakt zákonitě do zdokonalování výchozí konstrukce. Kromě následujícího modelu ZB 30 s odlišně řešeným závěrovým mechanismem a přidaným regulátorem odběru plynů vyvinula továrna v přímé vývojové linii ještě model ZB 30J. Dodatkové písmeno J znamenalo Jugoslávii, pro niž byl také tento typ vyvinut.

Tehdejší Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (SHS) patřilo mezi první odběratele kulometů ZB 26, jelikož již v srpnu 1928 nakoupilo v brněnské zbrojovce prvních 2 000 kusů. Dalších 1 500 jich odebralo v prosinci 1929 a poslední stejně velká dodávka putovala do SHS v červnu 1930. S vyzbrojováním malodohodového spojence to však nebylo úplně jednoduché. Francouzská firma Manufacture dʼArmes de Chatellerault se snažila se svým kulometem M 1924 prosadit také v Království Jugoslávie, jak se někdejší SHS od října 1929 nazývalo. V prosinci toho roku odjel Václav Holek se svým bratrem Emanuelem do Kragujevace ke komparačním zkouškám s francouzským kulometem. Výtky, že československé zbraně nefungují dobře, měly zkoušky potvrdit nebo vyvrátit. Ukázalo se, že špatnou funkci kulometu ZB 26 zavinila sabotáž chorvatského mechanika, přiděleného zástupci zbrojovky Chatellerault kpt. Gastinovi, předvádějícímu francouzský kulomet.

V dubnu 1930 si brněnská zbrojovka vyžádala další zkoušky kulometů v Kragujevaci, jež sice dopadly výborně, avšak tlak na zpochybnění kvality čs. zbraní umocňovala zkušební komise zakrýváním nedostatků francouzského kulometu Chatellerault.

V říjnu 1935 rozpracovala zbrojovka další vzorky kulometů ZB 30 pro zkoušky v Jugoslávii. Během střeleb s jugoslávskými náboji docházelo v řadě případů k uvolnění zápalek, což mělo za následek jejich roztržení a vymetení do mechanismu zbraně, případně předčasné otevírání závěru se všemi důsledky pro zbraň. Zkušenosti se špatnou funkcí kulometů v Jugoslávii dovedly Václava Holka k řadě úprav stávající konstrukce, z nichž nejdůležitější představovalo zvětšení podkluzu nosiče závorníku, jiná konstrukce odpruženého odemykače a závorníku, ale také úprava lůžka pro dno nábojnice.

S jugoslávskou vojenskou správou uzavřela nakonec brněnská zbrojovka 30. července 1936 tajnou smlouvu na dodávku 10 000 kulometů ZB 30J, jejíž součástí bylo nejen poskytnutí licence na jejich výrobu, ale také bezplatná výměna za 5 000 starých kulometů ZB 26 v úhrnné ceně 32,5 milionu korun, takže celkově měla továrna dodat 15 000 nových zbraní. Vrácených kulometů se továrna promptně zbavila jejich prodejem do Číny.

S poskytnutím licence se zbrojovka rovněž zavázala dodat do Kragujevace konstrukční výkresy zbraně včetně výkresů měřidel a nástrojů, přislíbila vypracovat a předat plány dílen s ohledem na využití staré puškárny v Kragujevaci, poskytnout suroviny potřebné pro výrobu 1 000 kulometů ročně včetně technického personálu, jenž měl zorganizovat a zajistit rozběhnutí výroby.

Kulomet ZB 30J se od svých předchůdců lišil především osmistupňovým regulátorem a odběrem tlaku plynů přímo z vývrtové části hlavně (u ZB 26 a 30 se v místě odběru nacházela zvětšená komora poblíž ústí). Další odlišností byl na přední části našroubovaný plášť s kónickým tlumičem plamene a zesílená přední část plynové trubice. Vzhledem k přesunu místa odběru prachových plynů z hlavně došlo ke zkrácení délky pístu o 50 mm. Podstatnější změny závěrového mechanismu spočívaly v prodloužené dráze podkluzu nosiče závorníku, jenž měl stejně jako ZB 30 odpružený odemykač, avšak zcela odlišné konstrukce.

Na rozdíl od předchozích modelů měl ZB 30J vratnou pružinu vedenou ve stejné ose jako osa pístu. Systém odpružení botky pažby vycházel z předchozího modelu ZB 30 a tvořila jej jedna silná pružina, uložená ve střední části v pohyblivém pouzdře. Zadní část hlavně nebyla opatřena chladicími žebry a měla na vnějším povrchu vroubení, zvyšující jistotu úchopu při manipulaci. Rukojeť hlavňové spojky byla oproti předchozím modelům delší, což přinášelo pohodlnější ovládání. Dělená napínací rukojeť se svým sklápěním kolem příčné osy v přední poloze vycházela konstrukčně z tehdy již vyvinutého kulometu BREN. To se týkalo také pryžového odrážeče vystřelených nábojnic, uloženého v přední části spušťadla před lučíkem, jenž měl tvar kotouče, otočného na své ose.

Nový model měl stejnou sklopnou stavitelnou dvojnožku jako u ZB 30. Ve spodní části pažby se nacházelo lůžko pro nasazení opěrné nožky pro rozsevné zařízení, jež ale společně se závěsem na plynové trubici sloužilo k upevnění zbraně na lehký trojnohý podstavec ZB 206, stejný jako pro kulomet ZGB 33 (ZGB 57), avšak lišící se úchytnými prvky.

Práce na výrobě kulometů, později zavedených v jugoslávské armádě pod označením M 37, zahájila zbrojovka koncem roku 1936. Smluvně se zavázala odeslat do konce července 1937 celkem 10 000 kulometů, zbývajících 5 000 mělo odejít nejpozději koncem ledna 1938. První kulomety byly dodány se zpožděním až v prosinci 1937, avšak navzdory řadě dalších objednávek (Bolívie, Čína, MNO) ujistila firma jugoslávské partnery, že do konce ledna 1938 zajistí plných 10 000 kulometů, zatímco zbývajících 5 000 vyrobí do dubna. Reálně Jugoslávci přebírali poslední kusy z desetitisícové série ještě v únoru 1938 a v druhé polovině března začala montáž rozpracované pětitisícové zakázky. Koncem května bylo vyexpedováno 992 kusů, zbývající množství putovalo do Kragujevace v červnu 1938. Celkově tak dodala zbrojovka malodohodovému spojenci 15 000 kulometů ZB 30J.

Exemplář s číslem 09287 získalo někdejší Heeresmuseum, Zweigstelle Prag v roce 1943.

 

TECHNICKÉ ÚDAJE:

  • Ráž: 7,92 mm Mauser
  • Celková délka: 1 209 mm
  • Délka hlavně: 602 mm (včetně tlumiče plamene: 674 mm)
  • Délka záměrné: 519 mm
  • Kapacita zásobníku: 20 nábojů
  • Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem: 10 320 g
  • Teoretická kadence: 500–600 ran/min.

Aktuálně



Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025
Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování…
Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

17. 02. 2025
Snaha československé vlády o účinnou ochranu utajovaných skutečností se setkala s nežádoucím ohlasem…
Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…