Narodil se 31. srpna 1895 ve Slaném, ale výbuch první světové války jej zastihl v Rusku, kde studoval na právnické fakultě charkovské univerzity. V srpnu 1916 se přihlásil do československých legií, po absolvování důstojnického kurzu se zapojil do bojů, byl dvakrát raněn, ale jako velitel jedné z rot 2. čs. střeleckého pluku „Jiřího z Poděbrad“ se po uzdravení zúčastnil opět bojů – tentokrát s bolševiky o Transsibiřskou magistrálu. Do vlasti se vrátil jako kapitán v květnu 1920. V armádě již zůstal a v roce 1922 přešel k letectvu, kde po výcviku (včetně stáže ve Francii) skončil mezi stíhači. V kritickém roce 1938 velel v Praze‑Kbelích Leteckému pluku 4 se stíhačkami Avia B-534.
Po nacistické okupaci přešel s rodinou již v červenci 1939 ilegálně do Polska a odtud do Francie a po její rychlé porážce do Velké Británie. V srpnu 1941 byl však kvůli své znalosti ruského jazyka a noblesnímu diplomatickému jednání vyslán do Moskvy ve funkci zástupce náčelníka čs. vojenské mise v SSSR s úkolem věnovat se otázkám letectva. Po úmrtí manželky Milady se ale musel kvůli svým dvěma dětem vrátit na Britské ostrovy. Spolu s ním mělo v rámci arktického konvoje QP-11 na britském lehkém křižníku Edinburgh odplout i sedm dalších československých letců, nedávno propuštěných ze sovětské internace. Křižník měl do Velké Británie dovézt i 465 zlatých cihel o celkové hmotnosti 5,5 tuny, jimiž Sovětský svaz splácel Spojencům dodávky válečného materiálu. Do svého cíle však tato moderní válečná loď o výtlaku 13715 tun nikdy nedoplula.
Její plavbu zastavil 30. dubna 1942 asi 300 kilometrů severně od Murmansku útok německých ponorek. Velitel konvoje z obavy o „zlatý“ Edinburgh nařídil, aby se křižník odpojil kvůli větší možnosti manévrování, což však nebyl příliš šťastný nápad. Nejdříve jej zasáhla dvěma torpédy ponorka U 456 a o dva dny později se při pokusu o návrat do Murmansku stal terčem útoku německých torpédoborců a skončil na dně moře.
Většinu jeho posádky i pasažérů zachránily britské lodě. Mezi mrtvými byl však bohužel i plukovník letectva Josef Berounský, který zahynul již při útoku ponorky U 456. Jedno z jejích torpéd zasáhlo totiž křižník právě v místě, kde měl kajutu…