Dne 2. srpna 1990 provedly ozbrojené síly Iráku na základě rozhodnutí diktátora Saddáma Husajna invazi do sousedního Kuvajtu. Cílem této operace bylo v první řadě zmocnit se tamních ropných polí a zároveň vymazat z mapy svého věřitele – Kuvajt totiž v minulosti půjčoval Iráku velké sumy peněz, které Husajn neměl jak splatit. Invaze byla v zahraničí ostře odsouzena a vyústila v několik rezolucí a ultimátum OSN. Když na ně Irák nereagoval, byla 17. ledna 1991 spuštěna operace Pouštní bouře, jež za vydatného bombardování vojenské a letecké infrastruktury připravila půdu pro pozemní invazi, zahájenou 24. února a ukončenou za pouhé čtyři dny osvobozením Kuvajtu.
Medaili Za osvobození Kuvajtu založila vláda stejnojmenného státu v roce 1994, aby měla jak odměnit vojáky cizích armád, kteří se podíleli na vytlačení iráckých sil v roce 1991. Měla celkem pět stupňů. Teoreticky bylo možné ji udělit komukoli z vojenského personálu, kdo se účastnil výše popsaných kampaní, působil na Arabském poloostrově nebo se plavil na válečných lodích v Arabském moři a Perském zálivu. Započítán byl i personál letectva, který podporoval údery ze zázemí. K udělení medaile stačila jednorázová účast na operacích, jež nebyla blíže časově specifikována.
Popis:
Kruhová medaile o průměru 40 mm a síle 2 mm je ražena z bronzu s povrchovou úpravou starobronzu. Stuha o šířce 35 mm, zobrazující svisle orientovanou vlajku státu Kuvajt, je k medaili přichycena pomocí lišty a převýšení ve tvaru vavřínového věnce, které jsou s medailí pevně spojeny v jednom kusu bez pohyblivých částí. Na zadní straně stuhy je příčná jehlice.
Avers: Ve středové ploše je státní znak Kuvajtu s orlem a motivem lodi typu dhau plovoucí na vlnách Perského zálivu. Nad státním znakem je opis v arabštině „1991 MEDAILE ZA OSVOBOZENÍ“. Reverz medaile zaplňuje v celé ploše mapa Kuvajtu, za níž se nachází soustředný kruh z paprsků.