V poměrně pestré kolekci německých samonabíjecích pistolí lze nalézt několik modelů vzhledově připomínajících belgickou pistoli Browning 1900. Svým základním uspořádáním se jí na první pohled přibližuje pistole Langenhan v ráži 7,65 mm Browning, dnes označovaná jako model I. Jejím výrobcem byla firma Friedrich Langenhan, Gewehr- und Fahrradfabrik v Zella-St. Blasii, jak zněl její název v době, kdy s výrobou samonabíjecích pistolí začala.
Společným znakem obou konstrukcí je umístění vratné pružiny do pouzdra závěru v prostoru nad hlavní a oddělitelný závorník. Tím však veškerá inspirace belgickou předlohou končí. Na rozdíl od Browningovy pistole není vratná pružina spojena pákovým převodem se závorníkem a vlastní závorník (závěrový blok) spojuje s pouzdrem šroub, procházející otočným třmenem, na jehož horní ploše je vyfrézováno hledí a drážkované bočnice slouží jako hmatníkové drážky. Na rozdíl od belgické konstrukce má pistole Langenhan kladívkový bicí mechanismus.
Historie firmy sahá až do roku 1842, kdy ji založil Valentin Friedrich Langenhan (1819–1886) se svým otcem Johannem Gottliebem Langenhanem (1791–1883). V původní kovárně s mlýnským náhonem vyráběli nářadí, puškové hlavně a různé zbrojní součásti. Výroba zbraní se postupně stávala stěžejním výrobním programem, v němž nechyběly luxusní pušky, revolvery a jednoranové pistole nejrůznějších systémů. V roce 1873 zde vznikl a byl také vyráběn saský armádní revolver M 1873, zavedený u saského jezdectva.
V roce 1885 převzal společnost Friedrichův syn Ernst Hermann Langenhan (1859–1929) a rozšířil její výrobní program o vzduchové zbraně a od roku 1896 začal s výrobou bicyklů s obchodním názvem Meteor. Na prahu první světové války, kdy se do výrobního programu dostala první samonabíjecí pistole model I, již měla firma více než 300 zaměstnanců.
Konstrukci pistole nechránil žádný patent; firma podala pouze 21. října 1914 přihlášku k ochraně užitného vzoru (Deutsches Reichsgebrauchmuster, DRGM – německý říšský užitný vzor) a ta jí byla pod číslem 625263 přiznána. Žádost o udělení druhého užitného vzoru pochází z 28. června 1915 a firma ho obdržela pod číslem 633251. Dosud však není jasné, jakých částí pistole se oba udělené užitné vzory týkaly.
Do výroby se pistole dostala zřejmě na podzim roku 1914 a není překvapivé, že převážná část produkce se dostala do výzbroje německé císařské armády. Převzaté exempláře nesou na levé straně těla pistole vyraženou malou značku v podobě gotického písmene M, R nebo D s korunkou.
Jelikož pistole nenesly kromě nápisu F. L. Selbslader a čísel obou užitných vzorů žádné firemní a modelové označení, byly často označovány pouze uvedenými iniciálami firmy. K označení první vyráběné pistole Langenhan jakožto model I došlo až zpětně podle následujících kapesních modelů označených římskými čísly II a III, jež se do výroby dostaly až v poválečném období.
V průběhu výroby, jež skončila podle všeho s uzavřením příměří v listopadu 1918, vyrobila továrna okolo 85 000 pistolí, sběrateli dnes rozlišovaných na pět vzájemně mírně odlišných variant. V poválečném období se firma orientovala pouze na výrobu kapesních modelů v ráži 6,35 mm Browning, lišících se vzájemně svojí velikostí.
Exemplář s výrobním číslem 33 488, pocházející z německé výzbroje, získalo muzeum v roce 1964 převodem z Městské správy VB Praha.