Během 17. a zejména pak v 18. století se dynamicky vyvíjel organizační systém armády, která přestávala být decentralizovaná (často přímo pod kontrolou vysoké šlechty) a byla stále úžeji svázána s organizací státní moci. Průvodním jevem tohoto procesu bylo také zakládání přehledně číslovaných císařských pluků v tehdejší habsburské monarchii.
V pořadí 1. pěší pluk byl císařem Karlem VI. založen roku 1716, avšak svůj čestný název „Kaiser“ (císař) získal až roku 1745, kdy se jeho tehdejší majitel (a nominální velitel) František Štěpán Lotrinský stal císařem Svaté říše římské. Pluk byl nejprve dislokován na území dnešního Německa, později se přesunul na Moravu a do Slezska. Až do vypuknutí první světové války tvořili naprostou většinu jeho mužstva Němci. Během své historie prošel dlouhou řadou habsburských vojenských kampaní, od benátsko-tureckých válek, přes války o polské a později rakouské dědictví, sedmiletou válku, války napoleonské, italské války za nezávislost, až po obsazení Bosny a Hercegoviny a samozřejmě i první světovou válku, na jejímž konci pluk formálně zanikl.
Pamětní plaketa o průměru 50 mm a síle 4 mm má nezvyklý osmihranný tvar. Na averzu se nachází podobně neobvyklý výjev, totiž císařský dvojportrét, který z levého boku zobrazuje v pozadí Karla VI. (natočeného do ánfasu) a v popředí Františka Josefa I. (z profilu). V okrajové borduře, která je kruhová a nenásleduje tak tvar plakety, se nachází německý opis vyvedený bezpatkovou majuskulou: „200 JAHRE KAISERINFANTERIE Nr. 1 / 1716–1916“. V horizontální ose jsou portréty panovníků při okraji střední plochy doplněny o jména: „KARL VI.“ a „FRANZ JOSEF“. Na reverzu se ve střední ploše nachází celá postava příslušníka rakouské pěchoty, který hledí heraldicky doleva a rukama svírá svoji pušku za hlaveň a bodák, v rozmachu připraven k úderu pažbou. Opis v okrajové borduře zní: „ZUR DAUERNDEN ERINNERUNG AN DIE HELDENKÄMPFE DER EINSER / IM WELTKRIEGE“. V překladu: „na trvalou památku hrdinných bojů jedničkářů / za světové války“.