Nejmladší oběť demonstrací 21. srpna 1969

V Praze ve dnech 20. a 21. srpna 1969 byli při demonstracích připomínajících 1. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy zastřeleni tři lidé. Desítky dalších utrpěly střelná zranění. Nejmladší obětí se stal čtrnáctiletý Bohumil Syřínek. Kolem jeho smrti panují dodnes nejasnosti, které se již asi nikdy nepodaří vysvětlit.

+2

Přesně před 55 lety - tedy 20. srpna 1969 se v centru Prahy střetli demonstranti připomínající smutné roční výročí od invaze vojsk Varšavské smlouvy s pořádkovými silami. Demonstranti dokonce budovali barikády. Večer poprvé zasahovali v ulicích vojáci armády i příslušníci Lidových milicí.

Celkem bezpečnostní složky za celý den zadržely v Praze asi 300 osob.  Toho večera byli poblíž Prašné brány kolem 21 hodiny zastřeleni Vladimír Kruba a František Kohout. Zhruba o hodinu později pak na nedalekém Náměstí republiky kdosi z jedoucího auta s milicionáři postřelil Blanku Dočekalovou. Toho dne byli tak v Praze již dva mrtví a 34 zraněných demonstrantů. Večer do Prahy dorazily posily, protože původně vyčleněné bezpečnostní orgány k udržení pořádku nestačily.

V samotný den prvního výročí srpna 1968, tedy 21. 8. 1969, si mnoho obyvatel Prahy připomínalo sovětskou vojenskou okupaci symbolicky, v duchu letákových výzev. Na Václavském náměstí mělo být tehdy v poledne až 100 000 lidí.

K obětem přibyl večer 21. srpna 1969 čtrnáctiletý Bohumil Syřínek. Během zákroku Lidových milicí na Tylově náměstí v Praze na Vinohradech utrpěl střelné zranění.

Bohumil Syřínek (někdy chybně uváděn i jako Siřínek) se narodil 23. dubna 1955 v Mladoticích, okres Písek. Po prázdninách měl postoupit do deváté třídy písecké Základní devítileté školy J. A. Komenského. Měl mírnou, přátelskou povahu a rád jezdil do přírody. Již v tak mladém věku byl trampem. V srpnu 1969 odjel s kamarádem Stanislavem Vaňačem na Slovensko. Při návratu došly oběma peníze a 20. srpna 1969 přijeli z Pardubic vlakem „na černo“ do Prahy. Přespali v Holešovicích pod širým nebem. Den strávili u známé v Krči a k večeru chtěli zajít k Syřínkově tetě pro peníze na cestu domů. Kolem 21.00 hodiny se Bohumil Syřínek i Stanislav Vaňač ocitli v dějišti protestů na Tylově náměstí. Vzhledem k okolnostem jejich příjezdu do Prahy i k věku je lze považovat za náhodné účastníky dramatických událostí. Podle svědků tehdy postupovali milicionáři ve vlnách od Rumunské ulice přes Tylovo náměstí k Jugoslávské ulici.

Bohumil Syřínek při zákroku milicionářů utrpěl průstřel břicha s poraněním jater, prostřelením žaludku, střev a levé ledviny s fatálními následky. Sice jej okamžitě převezli na III. chirurgickou kliniku Fakultní nemocnice v nedaleké Londýnské ulici, kde prodělal neprodleně i operaci ale 24. srpna 1969 brzy ráno zemřel na hnisavý zánět pobřišnice. Rodiče s bratrem jej pohřbili v Čížově u Písku.

Vyšetřovatel Veřejné bezpečnosti zahájil společné trestní stíhání střelných zranění v Praze pro trestné činy ublížení na zdraví, ale 31. října 1969 stíhání přerušil. V téměř všech případech zastřelených i zraněných se podařilo i tehdy zajistit nábojnice a kulky zbraní těch typů, jaké používaly zasahující bezpečnostní orgány. Vyšetřování Veřejné bezpečnosti se soustředilo výhradně na verzi, že ve všech případech stříleli pachatelé z řad demonstrantů. Přitom měli zbraně v první řadě zasahující a potom by v takovém případě bylo logické, aby zranění utrpěl někdo s příslušníků Veřejné bezpečnosti, Lidové milice či armády. To se ale ani v jednom případě nestalo.

V případě Bohumila Syřínka se nepodařilo nalézt kulku, protože se jednalo o průstřel a nešlo ani určit ráži střely. Místo činu vyšetřovatelé nijak neohledali. Přestože se na místě zdržovala řada svědků, dalo se jen potvrdit, že k smrtelnému zranění došlo v době střelby zasahujících milicionářů. Je zjevné, že v roce 1969 nevěnovala záměrně Veřejná bezpečnost dostatečnou pozornost vyšetřování, aby kryla skutečného pachatele, který vzhledem k situaci na místě musel patřit mezi příslušníky Lidových milicí, polovojenské organizace Komunistické strany Československa.  

Dokonce panují nejasnosti ohledně místa smrtelného zranění. Stalo se v blízkosti novinového stánku na začátku dnešního parku na Tylově náměstí, kde je dnes naproti občerstvení KFC. Pamětní deska připomínající nejmladší oběť potlačení demonstrací srpna 1969 je však umístěna na domě Bělehradská 112, což není přesné místo smrtelného zranění. Na pamětní desce je, stejně jako v některých historických pramenech, uvedeno chybně SIŘÍNEK místo správného SYŘÍNEK.

Syřínkův případ na popud rodiny i přátel zemřelého poměrně důkladně vyšetřoval v letech 1995–1998  Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Police České republiky. Konkrétního pachatele se vzhledem k tendenčně vedenému vyšetřování v roce 1969, časovému odstupu od případu, úmrtí svědků i neexistence věcných důkazů nepodařilo najít a usvědčit. Bohumilu Syřínkovi by dnes bylo 69 let.

Demonstrace za svobodu a na protest proti sovětské okupaci v srpnu 1969 patří mezi neprávem zapomínané kapitoly naší minulosti.

Prokop Tomek

Jméno nejmladší oběti protestů v srpnu 1969 je zvečněno i na novém památníku Jiřího Sozanského, který bude odhalen u Muzea Kampa. Reportáž o něm v pondělí 19. srpna 2024 vysílala Česká televize: