Připomínka vyklízení pohraničí v říjnu 1938

Připomínka vyklízení pohraničí v říjnu 1938

Fotografe zachycuje stahující se příslušníky Hraničářského pluku 6 po odstoupení pohraničí v říjnu 1938.

Večer 29. září 1938 se v Mnichově sešli zástupci čtyř velmocí: Benito Mussolini (Itálie), Adolf Hitler (Německo), Neville Chamberlain (Velká Británie) a Édouard Daladier (Francie). Jednání probíhalo bez účasti českých zástupců, ti byli vpuštěni pouze do předsálí jednání. Bylo usneseno, že Československo odevzdá Německu území, kde žije většina německé populace. Určila se 4 záborová pásma, později se přidalo i 5. pásmo. Smlouva byla podepsána v 1.30 ráno 30. září 1938. První pásmo záboru se mělo začít obsazovat již 1. října 1938.

Hned 30. září započala armáda a státní správa s demontáží materiálu a jeho odsunem do vnitrozemí, aby nepadl do rukou Němcům. Na povrch mezitím vyplavaly staré spory z dob vzniku republiky. Nejprve eskalovalo napětí na hranicích s Polskem, jehož vláda již 21. září 1938 formulovala své územní nároky vůči Československu. Poláci začali po vzoru Němců vysílat do pohraničí teroristické skupiny, napadající příslušníky československých jednotek. Docházelo ke střetům s jednotkami Stráže obrany státu (SOS). Polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí, na které byla nucena naše vláda přistoupit. Již 2. října 1938 začalo obsazování části československého Těšínska polskou armádou, trvající až do 11. října 1938.

Nato navázaly další územní požadavky, tentokrát ze strany Maďarska. Ve vídeňské arbitráži se 2. listopadu 1938 rozhodlo, že Československo Maďarsku odstoupí ve dnech 5.–10. listopadu 1938 část jižního a východního Slovenska a také jihozápadní část Podkarpatské Rusi. Stejně jako v předešlých případech vysílala maďarská armáda na Slovensko teroristické jednotky, které se tam střetávaly s jednotkami SOS a armádou.

Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v roce 2015.

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…