PŘIKRYL, Josef. 1. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky: srpen – listopad 1944

Dne 2. listopadu 1944 se měl sejít štáb 1. partyzánského oddílu Jana Žižky (na brigádu byl oddíl rozšířen až počátkem roku 1945) s komunistickými odbojáři z Moravské Ostravy v lese na hoře Čertův mlýn (1206 m. n. m.) v Moravskoslezských Beskydech. Schůzka ale nakonec skončila dříve, než začala, neboť partyzáni a odbojáři byli zaskočeni německou hlídkou z holešovského Einsatzkommanda Ruhsam, pátrající po partyzánech. V následné divoké přestřelce byl zraněn velitel partyzánů nadporučík Ján Ušiak i jeho zástupce sovětský kapitán tatarské národnosti Dajan Bajanovič Murzin. Oběma se sice podařilo Němcům uniknout, ale přitom se rozdělili. Kapitán Murzin s prostřelenou nohou měl nakonec více štěstí, Němci jej nenašli a jemu se přes značné obtíže podařilo ukrýt a následně se ze zranění zotavit. Nadporučíku Ušiakovi válečná fortuna nepřála. Měl prostřelené obě ruce nad zápěstím, a přestože se i jemu podařilo z místa srážky uprchnout, jeho zranění si vyžadovalo lékařské ošetření. Partyzáni jej dopravili do Čeladné do domu řezníka Machandra, kde jej následující den, 3. listopadu, ošetřil lékař. Německé komando ale téhož dne přistoupilo k domovním prohlídkám v Čeladné, a poté co dorazilo do Machandrova domu, spáchal nadporučík Ušiak v bezvýchodném postavení sebevraždu zastřelením.

Přestřelky s partyzány proběhly dle německých hlášení okolo jedenácté hodiny a později v době od 13.50 do 14.15. Jakkoliv Ušiakovi muži kontrolovali všechny cesty směřující do prostoru schůzky, přesto se Němcům podařilo je překvapit. Esesáci se nejprve střetli s jednou ze skupin zajišťující prostor, která se před nimi dala na ústup. Následně prošli střeženým územím (pravděpodobně mimo sledované cesty) a zaskočili účastníky setkání, přičemž podle německého hlášení se boje účastnilo asi 45 partyzánů vyzbrojených automaty i kulomety. Jeden ze zraněných hledal večer pomoc v Horní Čeladné a kolem 22.00 byl zatčen. To pak vedlo následující den k domovním prohlídkám, které stály život nadporučíka Ušiaka.

Historie nezná kdyby, takže nemá smysl spekulovat nad tím, jaké by byly další osudy 1. čs. partyzánského oddílu Jana Žižky, kdyby schůzka nebyla násilně přerušena. Prokázanou skutečností je ovšem fakt, že jeden z komunistických odbojářů, kteří se na schůzku vypravili, byl konfidentem ostravské služebny gestapa.

Samo gestapo mělo dalekosáhlé plány na infiltrování partyzánského oddílu, rozkrytí co nejširšího spektra jeho spolupracovníků a podporovatelů a na rozehrání rádiové hry se Sověty s využitím partyzánské vysílačky. Jejich cílem bylo získat si důvěru nadporučíka Ušiaka a zneužít jej pro své vlastní cíle. Dokonce i po nezdařené schůzce byl vypracován plán, podle něhož měl být zraněný československý velitel ošetřen a zachráněn, ale následná akce Einsatzkommanda Ruhsam všechny tyto plány nevědomky zmařila, neboť pověstná pravá ruka nevěděla, co dělá levá.

Prezentovaná kniha se na základě archivních pramenů a vzpomínek účastníků podrobně zabývá prvními čtyřmi měsíci působení 1. čs. partyzánského oddílu Jana Žižky. První část sleduje historii skupiny od jejího zformování v SSSR, vysazení a rozšíření až po nasazení partyzánů v počátcích Slovenského národního povstání, přesun na západní Slovensko a přechod na Moravu. Druhá část pak kontextově popisuje stav domácího odboje na Moravě v době příchodu oddílu, jeho působení na Moravě a spolupráci s výsadkovými skupinami ze Západu. Zabývá se také plánem vyvolání rozsáhlého povstání na Moravě (podobně jako tomu bylo na Slovensku), na němž participovala primárně čs. paraskupina CLAY. Tuto část knihy uzavírají listopadové události, kdy se německý okupační aparát pokusil zlikvidovat vznikající partyzánské hnutí rozsáhlou operací Tetřev.

Publikace má větší formát 17 x 24 cm a s ohledem na solidní rozsah je vázána v pevné plátěné vazbě s papírovým obalem. Text doplňuje rozsáhlý poznámkový aparát, soupis použitých pramenů a literatury a jmenný i místní rejstřík. V obrazové příloze je osmdesát dobových fotografií, včetně faksimilií důležitých dokumentů. Autor knihy, historik doc. Josef Přikryl (1930–1985), plánoval vydat i druhý svazek, ale jeho nečekaná tragická smrt při dopravní nehodě mu v tom zabránila. Přestože kniha vyšla v době hluboké normalizace v polovině sedmdesátých let 20. století, je až překvapivě objektivní. Samozřejmě se v ní objevuje nutný ideologický balast zdůrazňující vedoucí úlohu KSČ a části věnované působení západních skupin WOLFRAM a CLAY jsou místy přehnaně kritické. V základu se ale drží fakticity a dokumentační kvalita nijak zásadně netrpí. Samotný text je psaný čtivě a je prokládán častými citacemi výpovědí přímých účastníků či úředních dokumentů.

Citace:

PŘIKRYL, Josef. 1. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky: srpen – listopad 1944. 1. vyd. Profil, Ostrava 1976. 302 [48] s.

Zdeněk Munzar