Řízení o prohlášení malíře Bedřicha Fritty za mrtvého

Řízení o prohlášení malíře Bedřicha Fritty za mrtvého

Výtvarník Bedřich Fritta, původním jménem Fritz Taussig, byl jednou z mnoha obětí holokaustu. Zahynul patrně 8. listopadu 1944 v koncentračním táboře Osvětim I, nedlouho potom, co sem byl transportován z Malé pevnosti Terezín. Jako malíř se stal známějším až po smrti, především díky své tvorbě z terezínského židovského ghetta. Jeho tušové kresby, zobrazující život v ghettu ve vší své absurditě a nelidskosti, se staly součástí mnoha světových expozic věnovaných výtvarnému ztvárnění holokaustu.

O Frittově smrti se stejně jako v případě statisíců jiných nedochoval žádný úřední doklad, a proto se i jeho osoby týkalo poválečné soudní řízení ohledně prohlášení za mrtvého, aby mohla být vypořádána jeho pozůstalost. Soudní vyhláška byla zveřejněna v Úředním listu Československé republiky 28. června 1949, tedy poměrně pozdě, protože řízení o „prohlášení za mrtva“ začaly probíhat u obětí holokaustu již krátce po skončení války a jednotlivé případy byly vyřizovány vzhledem k okolnostem ve velmi krátké době. Ve Frittově případě byl žadatelem o prohlášení za mrtva jeho nezletilý syn Tomáš (tehdy mu bylo osm let) prostřednictvím soudního poručníka. Byl totiž jediným přeživším z rodiny a o prohlášení za mrtva zažádal v rámci stejného řízení i v případě své matky Jany Frittové, která zahynula v Malé pevnosti Terezín na tyfus patrně 13. února 1945. Do věznice v Malé pevnosti se rodina dostala z ghetta kvůli tzv. aféře terezínských malířů, kdy byla nacisty odhalena utajená tvorba skupiny židovských výtvarníků zaměstnaných v kreslírně, kterou v menším množství dokonce propašovali i za hranice ghetta. Většinu obrazů svědčících o situaci v ghettu se podařilo ukrýt až do konce války, ale umělci deportovaní do Malé pevnosti a později do Osvětimi byli téměř všichni umučeni. Obrazy byly vyzvednuty jediným přeživším malířem Leo Haasem. Z tvorby Bedřicha Fritty se dochovala i dojemná obrázková knížka, kterou ke třetím narozeninám věnoval svému synu Tomášovi.

U vyhlášky o prohlášení za mrtva je jako místo úmrtí Bedřicha Fritty chybně uvedena Malá pevnost, ačkoliv podle svědka Leo Haase i záznamů Památníku Terezín byl malíř ještě transportován (velmi nemocný) do Osvětimi.

Citace:

Úřední list Československé republiky. Praha: Ministerstvo vnitra, 28.06.1949, [30](150 (ediktální část)), s. 2414. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:bd0e7c7e-8116-11ed-83e4-001b63bd97ba

Marek Fišer

Aktuálně



Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

08. 05. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem dnes u…
Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…
Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

06. 05. 2025
V úterý 6. května odpoledne byla oficiálně zahájena výstava Nezapomeňme 80 na…
Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

06. 05. 2025
Při příležitosti 80. výročí Pražského povstání a blížícího se výročí konce druhé…
Výstava „Květnové vítězství – československá armáda v roce 1945“ připomíná závěr druhé světové války a české hrdinství

Výstava „Květnové vítězství – československá armáda v roce 1945“ připomíná závěr druhé světové války a české hrdinství

06. 05. 2025
U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války vznikla výstava Květnové vítězství…