Snímek z pražského Petřína zachycuje 9cm protiletadlový kanón vz. 12/20 i s obsluhou během výcviku ve třicátých letech. Jednotky na obranu proti letadlům spadaly za první republiky pod dělostřelecké pluky, nikoli přímo pod dělostřelectvo. V druhé polovině třicátých let byly podřízeny dle dislokace velitelstvím zemského letectva při jednotlivých zemských vojenských velitelstvích. Za mobilizace pak příslušely pod Velitelství dělostřelectva proti letadlům Hlavního velitelství, jež bylo podřízeno Velitelství letectva Hlavního velitelství.
Hlavní výzbroj protiletadlových jednotek během první republiky představovaly 8,35 cm kanony vz. 22, vyráběné ve Škodových závodech. Ve stavu protiletadlového dělostřelectva se také nacházely dvě stabilní baterie proti letadlům, jedna v Praze na Petříně a druhá v Olomouci na Tabulovém vrchu, vybavené starými protiletadlovými kanony. Jednalo se o baterie s rakousko-uherskými děly dvojího typu, a to 9cm protiletadlovým kanonem vz. 12/20 a 8cm kanonem proti letadlům vz. 5/8.