V prosinci 1939 byla britským ministerstvem obrany vytvořena nová sekce vojenské rozvědky s názvem MI9. Měla pomáhat britským vojákům, kteří se ocitli na území okupovaném nacistickým Německem, a mezi její deklarované cíle patřilo mj. vázání německých strážních sil, podpora morálky britských válečných zajatců a v neposlední řadě i útěky vojáků do Británie.
Jedním prvních počinů MI9 bylo vytvoření speciálních útěkových map tištěných na hedvábí a primárně určených pro letecké posádky operující nad nepřátelským územím. Své místo však tyto mapy našly i v balíčcích dodávaných prostřednictvím Červeného kříže do zajateckých táborů a samozřejmě i ve výbavě sabotážních a zpravodajských skupin vysílaných do okupované Evropy. Technologicky náročná a drahá výroba se v průběhu války zjednodušovala a vylepšovala. Původní prosté jednostranně tištěné černobílé mapy na pravém hedvábí byly od roku 1943 nahrazovány plně barevným oboustranným tiskem na levnějším hedvábí umělém.
Ve sbírce VHÚ Praha se nachází větší množství hedvábných map, z nichž patrně nejvzácnější je atypická jednostranně tištěná barevná mapa severní Itálie, pocházející z výbavy česko-britského výsadku Silica-North. Příslušníky desantu byli britský kpt. Charles F. Whitaker (* 26. března 1921), kpt. Rudolf Hrubec (* 15. listopadu 1914) a čet. Bohuslav Nocar (* 22. října 1920). Jejich úkolem bylo přimět do Itálie odvelené příslušníky protektorátního vládního vojska a slovenské armády, aby přešli k partyzánům. První pokus o výsadek dne 8. září 1944 nevyšel a pilot se vrátil zpět na základnu v Bari. Při druhém letu 11. září 1944 letoun za špatného počasí narazil do skalního masivu a všechny osoby na palubě zahynuly. Mapa byla na místě tragédie nalezena italskými partyzány a předána Britům.
Rozměry: 39,5 x 50,5 cm