Koncentrační tábor Buchenwald byl založen v červenci 1937 několik kilometrů od města Výmaru v dnešní spolkové zemi Durynsko. Jednalo se o jedno z nejstarších a největších zařízení tohoto druhu v samotném Německu. Ačkoli se nejednalo o tábor vyhlazovací, podmínky charakterizované především fyzicky namáhavou prací byly velmi kruté.
Z počátku byl tábor určen především pro domácí odpůrce nacistického režimu, brzy se však do něj dostala i řada tzv. asociálů (Romové, Svědci Jehovovi, homosexuálové) a samozřejmě také množství Židů. Po vypuknutí války začali do tábora přicházet též političtí vězni z okupované Evropy, včetně asi 8 000 Čechů a Slováků, z nichž přibližně 800 zde zemřelo. Pro mnoho dalších představoval Buchenwald jen přestupní stanici při jejich cestě nacistickými věznicemi, káznicemi a koncentračními tábory.
Ke specifickým znakům koncentračního tábora Buchenwald a jeho poboček patřily poukázky v nominálních hodnotách 0.50, 1, 2 nebo 3 RM. Byly určeny pro vězně a měly je motivovat k vyššímu pracovnímu výkonu. V praxi se však jednalo o rafinovaný způsob, jak z vězňů a jejich rodin získat další peníze. Poukázky neměly skutečnou hodnotu a sloužily pouze k nákupům v kantýně nebo úhradě návštěvy táborového nevěstince. Obě zařízení vznikla v roce 1941. Protože Buchenwald měl v té době pouze mužské osazenstvo, bylo 20 vězněných žen přivezeno z koncentračního tábora Ravensbrück a donuceno k sexuálnímu otroctví. Kantýna místo akutně potřebných základních potravin zase nabízela za vysoké ceny výrobky, které si vězni předtím sami v táboře vyrobili. Pokud byla nabídka dočasně rozšířena o jiné potřebné zboží, mohli si je koupit pouze vybraní vězni.
Prezentovanou poukázku si jako památku na svůj pobyt v tomto nechvalně proslulém zařízení přinesl český radioamatér, konstruktér vojenských radiostanic, sportovec a odbojář ing. Jan Budík (5. 7. 1905 – 29. 10. 1984). Jako exponovaná osoba byl zatčen již 14. prosince 1939 v souvislosti s odhalením Schmoranzovy skupiny. Zbytek války strávil v různých německých věznicích a osvobození se dočkal v dubnu 1945 v Buchenwaldu.
Rozměry: 107 × 73 mm