Táborová poukázka z koncentračního tábora Buchenwald

Táborová poukázka z koncentračního tábora Buchenwald

Koncentrační tábor Buchenwald byl založen v červenci 1937 několik kilometrů od města Výmaru v dnešní spolkové zemi Durynsko. Jednalo se o jedno z nejstarších a největších zařízení tohoto druhu v samotném Německu. Ačkoli se nejednalo o tábor vyhlazovací, podmínky charakterizované především fyzicky namáhavou prací byly velmi kruté.

Z počátku byl tábor určen především pro domácí odpůrce nacistického režimu, brzy se však do něj dostala i řada tzv. asociálů (Romové, Svědci Jehovovi, homosexuálové) a samozřejmě také množství Židů. Po vypuknutí války začali do tábora přicházet též političtí vězni z okupované Evropy, včetně asi 8 000 Čechů a Slováků, z nichž přibližně 800 zde zemřelo. Pro mnoho dalších představoval Buchenwald jen přestupní stanici při jejich cestě nacistickými věznicemi, káznicemi a koncentračními tábory.

Ke specifickým znakům koncentračního tábora Buchenwald a jeho poboček patřily poukázky v nominálních hodnotách 0.50, 1, 2 nebo 3 RM. Byly určeny pro vězně a měly je motivovat k vyššímu pracovnímu výkonu. V praxi se však jednalo o rafinovaný způsob, jak z vězňů a jejich rodin získat další peníze. Poukázky neměly skutečnou hodnotu a sloužily pouze k nákupům v kantýně nebo úhradě návštěvy táborového nevěstince. Obě zařízení vznikla v roce 1941. Protože Buchenwald měl v té době pouze mužské osazenstvo, bylo 20 vězněných žen přivezeno z koncentračního tábora Ravensbrück a donuceno k sexuálnímu otroctví. Kantýna místo akutně potřebných základních potravin zase nabízela za vysoké ceny výrobky, které si vězni předtím sami v táboře vyrobili. Pokud byla nabídka dočasně rozšířena o jiné potřebné zboží, mohli si je koupit pouze vybraní vězni.

Prezentovanou poukázku si jako památku na svůj pobyt v tomto nechvalně proslulém zařízení přinesl český radioamatér, konstruktér vojenských radiostanic, sportovec a odbojář ing. Jan Budík (5. 7. 1905 – 29. 10. 1984). Jako exponovaná osoba byl zatčen již 14. prosince 1939 v souvislosti s odhalením Schmoranzovy skupiny. Zbytek války strávil v různých německých věznicích a osvobození se dočkal v dubnu 1945 v Buchenwaldu.

Rozměry: 107 × 73 mm

Poukázka byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha věnována v roce 2016.

Aktuálně



Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

08. 05. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem dnes u…
Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…
Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

06. 05. 2025
V úterý 6. května odpoledne byla oficiálně zahájena výstava Nezapomeňme 80 na…
Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

06. 05. 2025
Při příležitosti 80. výročí Pražského povstání a blížícího se výročí konce druhé…
Výstava „Květnové vítězství – československá armáda v roce 1945“ připomíná závěr druhé světové války a české hrdinství

Výstava „Květnové vítězství – československá armáda v roce 1945“ připomíná závěr druhé světové války a české hrdinství

06. 05. 2025
U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války vznikla výstava Květnové vítězství…