V průběhu prvních dvou dekád existence samostatného Československa se na pozici výhradního dodavatele armádních pistolí vypracovala Česká zbrojovka ve Strakonicích. Armádě dodávala rovněž leteckou výzbroj a signální pistole pro pěchotu a pro letectvo.
Z celého sortimentu se z objemového hlediska na první místo propracovala armádní pistole vz. 24, vyráběná v letech 1925–1931 a následně ještě v krátkém období let 1937–1938. V průběhu první etapy dodala zbrojovka armádě 99 724 pistolí, v rámci tzv. velké rozšířené objednávky z července 1936 získalo MNO dalších 72 698 kusů. Celkově tak továrna dodala v letech 1925–1938 armádě 176 522 pistolí vz. 24. Do výzbroje je zařadilo též četnictvo, jež postupně v průběhu let 1926–1938 nakoupilo 10 765 kusů.
Kromě obvyklých propagačních předmětů v podobě nejrůznějších návodů vyráběla zbrojovka v omezené míře tabla, znázorňující danou pistoli v řezu spolu s jednotlivými součástmi. Vše bylo umístěno na desce s látkovým či plstěným potahem, vsazené do rámu.
Za méně častá, či spíše ojedinělá, lze považovat tabla s názorným postupem výroby uvedené pistole. Ta sestávala z jednotlivých součástí, sestavených postupně od výkovku, nastřihaného či nařezaného výchozího materiálu až po finální provedení součásti včetně její případné povrchové úpravy. Dominantní místo na tablu představoval finální výrobek, zpravidla ve formě řezu či celé pistole v nefunkčním stavu.
Kolik takových tabel Česká zbrojovka vyrobila, je dnes již obtížné zjistit. Pro tehdejší Vojenské muzeum v Praze zhotovila v roce 1927 dvě tabla velkoformátová, znázorňující postup výroby armádní pistole vz. 24. První podchycuje v horní polovině výrobu těla pistole od výkovku až po finální výrobek, ve spodní části jsou nainstalovány jednotlivé rozpracované součásti spoušťového a bicího mechanismu včetně pojistného ústrojí v podobě zásobníkové pojistky a pojistky manuální. Výrobu těla pistole prezentuje kromě surového výkovku dalších 20 postupně opracovaných kusů a dva finální, načerněné výrobky umožňující pohled na obě strany. U některých součástek je výchozí nařezaný materiál značen jakostí oceli, takže např. ocelový hranol, určený pro výrobu spouště, nese označení oceli T6H Extra, tedy ocel 19 083.
Druhé tablo obsahuje názorný postup výroby hlavně, závěru, pažbičky z ořechového dřeva a kompletního zásobníku. Do menšího rámečku pak výrobce umístil jeden exemplář pistole, rozložené na jednotlivé díly s mosaznými destičkami, značenými číslem součásti. Orientaci ohledně názvosloví usnadňuje vytištěný seznam součástí v rámečku na pravé straně. Obě tabla mají nesporný edukativní význam, neboť dovolují vytvořit si představu o technologii výroby první kvalitní čs. armádní pistole.