Mezi loveckými a vojenskými zbraněmi se vyskytují také zbraně kombinované, jež mají charakter zbraně chladné i palné. U loveckých zbraní jsou to nejčastěji tesáky a dýky nebo nože kombinované s pistolí. Ty mohly být využity v případě, kdy štvaný kus nebyl ještě zraněn smrtelně a lovec se s jejich pomocí mohl účinně bránit před útokem bolestí rozzuřeného zvířete. Stejně tak mohly být použity za situace, kdy se lovec ještě neodvážil přistoupit k umírajícímu zvířeti, aby provedl konečnou ránu zárazem tesáku do srdce, a namísto toho využil ránu dostřelnou z pistole.
V průběhu 19. století byly rozšířené a velmi oblíbené civilní kombinované zbraně, sloužící k osobní ochraně nositele, popřípadě k nečekanému a zákeřnému útoku. Vedle různých zavíracích nožů či dýk spojených s perkusními revolvery nebo revolvery systému Lefaucheux, si značnou oblibu získaly vycházkové hole, v jejichž dutině byly uloženy čepele dýk či kordů, nebo mechanismus palné zbraně. Na vývoj a výrobu těchto zbraní se specializoval pařížský puškař a podnikatel Joseph-Célestin Dumonthier (1821‒1881), který zprvu své zbraně vyráběl v kantonu Houdan v západní části Francie. Vynálezy si nechával patentovat prokazatelně od roku 1840.
Představovaná kombinovaná dýka má přímou čepel s oboustranným středovým výbrusem. Na vnitřní straně je značena „DUMONTHIER BTE S.G.D.G.“ Po stranách čepele se nacházejí dvě válcové hlavně s hladkým vývrtem. Kanelované střenky z bílé mosazi jsou upevněny třemi šroubky s maticemi. Dvojitá přímá záštita má horná ramena sklopná, takže současně plní funkci kohoutů perkusních zámků. Pochva ze železného plechu je potažena kůží v barvě bordó a opatřena kováním z bílé mosazi.