Jaroslav Ryšlavý - Smrt ve vazbě gestapa

05. 02. 2025

Mezi účastníky domácího protinacistického odboje se objevila i řada příslušníků vládního vojska, kteří tak jasně potvrdili, že nešlo o složku kolaborující s nepřítelem. Někteří z nich zaplatili odvahu i životem. K nim se zařadil také štábní kapitán Jaroslav Ryšlavý.

Jaroslav Ryšlavý (1891–1940) bojoval v roce 1919 i proti polským oddílům na Těšínsku. FOTO: VHÚ Praha

Narodil se 11. listopadu 1891 v Domažlicích. Po obecné škole absolvoval v letech 1902 až 1906 českou nižší reálku v Mladé Boleslavi a do roku 1910 pokračoval ve studiu na c. a k. pěchotní kadetní škole v Praze. V hodnosti praporčíka pěchoty byl 18. srpna 1910 zařazen k c. a k. pěšímu pluku č. 93 v Krakově, s nímž prošel frontami první světové války. Se svým plukem se účastnil bojů na Balkáně, 24. srpna 1914 byl zraněn, po doléčení 6. listopadu utrpěl další zranění. Konec války jej zastihl v hodnosti nadporučíka a ve funkci velitele oddílu polního četnictva 7. jezdecké divize na Ukrajině.

Do republiky se vrátil 26. listopadu 1918 a po krátké nemoci nastoupil 15. prosince téhož roku službu u svého pěšího pluku. S ním se účastnil jako velitel 1. praporu bojů proti polským oddílům na Těšínsku a na jaře 1919 v hodnosti kapitána proti maďarským jednotkám na jižním Slovensku. Za projevenou odvahu byl dekorován Čs. válečným křížem 1918.

Mladý důstojník se rozhodl pokračovat v nastoupené vojenské kariéře i v mladé československé armádě. S ní spojil celý svůj další osud, většinu meziválečného období prožil u posádek na Slovensku. Sloužil postupně v Lučenci, Banské Bystrici a Žilině. Od 1. ledna 1937 jej v hodnosti štábního kapitána pěchoty převeleli k hraničářskému pluku 19 v Kyšperku, kde zastával funkci 1. pobočníka velitele. Jeho kariéru v československé armádě uzavřelo 28. února přemístění na funkci velitele 3. praporu pěšího pluku 2 v Nových Benátkách. Od 2. dubna byl na dovolené na neurčito.

Do stavu vládního vojska jej převzali k 1. červenci 1939 a vtělili k praporu 8 v Jičíně. Jaroslav Ryšlavý se aktivně účastnil domácího odboje v rámci organizace Obrana národa, na sklonku roku 1939 jej však zatklo gestapo a umístilo do vazby ve věznici Praha­‑Pankrác. Zde podlehl ještě před odsouzením vážnému onemocnění. Ve vězeňské nemocnici skonal, nepochybně i v důsledku nedostatečné lékařské péče, 4. března 1940. Jaroslav Ryšlavý je pohřben na starém hřbitově v Mladé Boleslavi. Po osvobození byla jeho památka uctěna udělením Čs. válečného kříže 1939 a povýšením na podplukovníka pěchoty in memoriam.

Ivo Pejčoch
Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 7. července 2017.

Aktuálně



Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

09. 05. 2025
Česká republika si připomíná 80 let od konce druhé světové války, připravili…
Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…
Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

08. 05. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem dnes u…
Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

06. 05. 2025
V úterý 6. května odpoledne byla oficiálně zahájena výstava Nezapomeňme 80 na…
Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

06. 05. 2025
Při příležitosti 80. výročí Pražského povstání a blížícího se výročí konce druhé…