Operačně taktické cvičení se konalo na základě společného výcvikového plánu Spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy na rok 1986. Řídícím cvičení byl tehdejší velitel Jižní skupiny vojsk generálporučík Alexej Arseněvič Demidov. Tématem cvičení byly příprava a vedení první útočné operace armády koaličního složení. Cílem cvičení bylo zvýšit úroveň bojové sladěnosti útvarů a jednotek Jižní skupiny vojsk Sovětské armády, Československé lidové armády a Maďarské lidové armády. Velitelé a štáby se měli zdokonalit ve velení koaličním vojskům a ve vedení útočné operace v počátečním období války v podmínkách použití vysoce účinných a přesných zbraní nepřítele a prostředků radioelektronického boje. Velitelům a štábům mělo cvičení rovněž přinést větší znalosti o severoitalském operačním směru, o organizaci a bojových možnostech útvarů a jednotek pravděpodobného nepřítele a jeho způsobů vedení boje.
V Československé lidové armádě začala příprava na cvičení již ve druhé polovině prosince 1985, kdy skupina důstojníků Východního vojenského okruhu vedená náčelníkem týlu okruhu generálmajorem Štefanem Gajdošem prozkoumala možnosti ubytování v Maďarsku a uskutečnila jednání s maďarskou stranou ohledně materiálně technického a zdravotnického zabezpečení. Již ve druhém týdnu v lednu následujícího roku se uskutečnila porada na štábu Jižní skupiny vojsk v Budapešti za účasti skupiny důstojníků Východního vojenského okruhu v čele se zástupcem velitele okruhu generálmajorem Josefem Einšpíglem. Koncem ledna pak byla provedena rekognoskace prostoru cvičení. V posledním lednovém týdnu byl v přípravě velitelů a štábů proveden komplexní třístupňový štábní nácvik. Pro štáby divize a pluků byla zpracována potřebná dokumentace v ruském jazyce. Hlavní úsilí přípravy vojsk bylo položeno do období od 17. – 22. ledna, kdy k útvarům přicházeli povolaní vojáci ze zálohy. U řidičů povolaných na cvičení se kladl důraz na procvičení řízení bojových vozidel včetně plavby na tekoucí vodě. Mimo to probíhalo sladění činnosti družstev, osádek a čet u vševojskových útvarů i u dělostřeleckých, protiletadlových a ženijních jednotek.
Přeprava vojsk a techniky do Maďarska byla provedena 16 železničními převozy z nakládacích stanic v Topoľčanech, Bošanech, Levici, Seredi, Hlohovci, Bratislavě a Martině. Přechod státní hranice byl určen v Komárně. Ubytování vojsk bylo řešeno polním způsobem kromě jednotek 15. tankového pluku a 8. motostřeleckého pluku. Patnáctý tankový pluk byl ubytován ve vojenském výcvikovém prostoru u města Tapolca nedaleko Balatonu a 8. motostřelecký pluk a 1. ženijní prapor se nacházely v kasárnách pontonového útvaru ve městě Ercs ležícího na Dunaji.
Od Jižní skupiny vojsk Sovětské armády se zúčastnily její vyčleněná operační skupina, jež vytvářela velitelství 20. armády, dále 13. gardová tanková divize, velitelství a štáb 93. gardové motostřelecké divize s jednotkami zabezpečení, velitelství 22. armádní raketové brigády, 55. protiletadlový pluk, 104. samostatný raketový oddíl s jednotkami zabezpečení a 444. prapor REB. Vzdušný výsadek prováděl 902. samostatný výsadkový prapor. Přechod přes řeku zajišťoval 20. pontonový pluk. Za Maďarskou lidovou armádu se cvičení účastnily: velitelství a štáb 9. motostřelecké divize, 108. motostřelecký pluk s vojsky, 101. dělostřelecký pluk, 54. oddíl vojskových raket, 76. protiletadlový pluk a 76. prapor chemické ochrany. Velení Československé lidové armády vyčlenilo pro cvičení DUNAJ-86: velitelství a štáb 13. tankové divize s jednotkami zabezpečení, operační skupinu 15. tankového pluku s tankovým praporem s 22 tanky, operační skupinu 64. tankového pluku s tankovým praporem o 31 tancích s posilovými prostředky (6 raketometů ráže 130 mm a 4 protiletadlové dvoj kanóny ráže 30 mm), operační skupinu 8. motostřeleckého pluku s motostřeleckým praporem s 31 bojovými vozidly pěchoty a operační skupinu velitelství Východního vojenského okruhu, jež byla na ředitelství cvičení a podílela se na rozhodčí službě. Výše uvedené jednotky 13. tankové divize doplňovaly další útvary divize: 13.průzkumný prapor, 13. spojovací prapor, 1. ženijní prapor, 13. prapor materiálního zabezpečení, 13. prapor oprav techniky a 3. zdravotnický prapor (všechny jednotky na snížených počtech). Na cvičení vyvedla Československá lidová armáda 1742 osob, z čehož přes polovinu tvořily vojáci ze zálohy.
Cvičení proběhlo ve třech obdobích. První období trvalo dva dny a připravovala se v něm první útočná operace, což zahrnovalo přijetí rozhodnutí pro útok, doručení bojových úkolů vojskům a příprava boje. Ve druhém období o stejné délce probíhala samotná útočná operace armády koaličního složení. Cvičící vojska přecházela do útoku a ničila nepřítele v zabezpečovacím pásmu. Za československou stranu vedl útočný boj v zabezpečovacím pásmu 15. tankový pluk. Naopak 64. tankový pluk se zúčastnil obranných bojů. Po jeho vyčištění prováděla vojska průlom prvního pásma obrany a procvičovala zasazení druhého sledu k rozvíjení útočné operace. Předpokládaly se vysoké ztráty prvního sledu způsobené hromadným úderem vysoce přesných zbraní nepřítele. V posledním jednodenním období prováděla cvičící vojska násilný přechod řeky Dunaj za podpory vzdušných výsadků. Po jejím překonání zaujímala vojska na druhém břehu řeky obrany s cílem odrazit protiúder nepřátelských záloh. Na Dunaji byl nasazen 8. motostřelecký pluk ze sestavy 13. tankové divize. Cvičení DUNAJ-86 se uskutečnilo v prostoru vymezeném maďarskými městy Tapolca, Ercsi, Csákvár a Csorna.
Útvary jednotky 13. tankové divize se vracely do stálých posádek v Československu ve dnech 7. – 10. února. Povolaní vojáci ze zálohy na cvičení pak byli propuštěni okolo 20. února 1986.