TREITZSAURWEIN, Marx. Der Weiß Kunig

TREITZSAURWEIN, Marx. Der Weiß Kunig

26. 11. 2012

Mnozí panovníci nechávali vytvořit literární díla, která měla přispět ke zvýšení prestiže a lesku panovnického majestátu. Do řady těchto děl patří také Weiß Kunig, kniha pojednávající o životě a činech císaře Maxmiliána I. Habsburského. Maxmilián jako typický panovník období nastupující renesance byl otevřen všemu novému. To ovšem nijak nebránilo obdivu, s nímž přijímal rytířské tradice pozdně středověkého dvora burgundského vévody Karla Smělého, kterého obdivoval a jehož dceru Marii pojal také za manželku. Ostatně, mezi zde přiloženými rytinami můžeme vidět vedle Maxmiliánova výcviku v šermu a jednoho z mnoha válečných střetů také vyobrazení vévody Karla Smělého, kterak hovoří s dcerou o Maxmiliánovi. Historie sama později reflektovala osobnost habsburského panovníka přízviskem, podle něhož byl Maxmilián „poslední rytíř a první kanonýr“.
Rozsáhlé biografické dílo sepsal podle pokynů samotného císaře Marx Treitzsaurwein a následně k němu bylo zhotoveno přes 200 dřevorytů, které měly doprovázet text. Většinu těchto rytin vypracoval Hans Burgkmair, na dalších se podíleli Leonard Beck, Hans Schäuffelein a Hans Springinklee. Kniha však nebyla za života císaře publikována a vydání se dočkala teprve poté, co byl během následujících dvou století objeven zapomenutý manuskript a později také dřevoryty.
Kniha je psána alegorickou formou, za níž se skrývají konkrétní historické osobnosti – „zelený král“ (uherský král), „modrý král“ (král Francie) či sám Maxmilián, který vystupuje jako „bílý král“ - Weiß Kunig. Obsahově je dílo rozděleno do tří částí. První pojednává o předchozích panovnících habsburského rodu, druhá a třetí o životě samotného Maxmiliána Habsburského až do roku 1513. Jedná se přitom o kombinaci několika různých žánrů, přičemž standardní forma kroniky se zde prolíná s prvky rytířského románu a tzv. knížecího zrcadla, tedy díla, jehož cílem je podat obraz ideálního panovníka.

citace:
TREITZSAURWEIN, Marx. Der Weiß Kunig: Eine Erzehlung von den Thaten Kaiser Maximilian des Ersten. Von Hannsen Burgmair dazu verfertigten Holzchnitten. Wien: Joseph Kurzböckens, 1775. 346 s., 237 obr. příl.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…