Známé zlidovělé rčení „vysloužit si ostruhy“ odkazuje na fakt, že jejich nošení bylo doménou především zkušených jezdců, zatímco začátečníkům mohl být tento doplněk sloužící k pobízení koně spíše na obtíž. Z toho důvodu bylo nošení ostruh již od středověku často spojováno se společenským postavením nositele.
Prezentované zlacené ostruhy jsou památkou na brigádního generála Josefa Dostála (6. 5. 1891 Tučín – 13. 4. 1945 Lipsko). Ten začal svou vojenskou kariéru před první světovou válkou jako jednoroční dobrovolník u olomouckého c. k. zeměbraneckého pluku č. 13. Po vypuknutí konfliktu bojoval se svým plukem na východní frontě jako velitel čety a v květnu 1915 padl u Klimontova do ruského zajetí. Zde se stal členem výboru vojenské organizace „Svazu čsl. spolků na Rusi“ a vstoupil do čs. legií. Účastnil se ústupu z Ukrajiny a následně bojů na Sibiři jako velitel čety 2. jezdeckého pluku, velitel vozatajského oddílu a nakonec hospodářského pluku. Do osvobozené vlasti se vrátil jako kapitán v roce 1920 a rozhodl se pokračovat ve vojenské kariéře.
Od roku 1930 velel jezdeckému pluku 4 v Klatovech a v roce 1935 se stal zatímním velitelem 1. jezdecké brigády. O rok později dosáhl nejnižší generálské hodnosti a až do okupace působil jako přednosta I/2 odd. MNO v Praze. Po vzniku protektorátu se zapojil do řad Obrany národa a angažoval se na Klatovsku. V průběhu roku 1943 byl společně s dalšími spolupracovníky zatčen a 13. dubna 1945 po přestálém pochodu smrti popraven.
Zlacené ostruhy v dárkové kazetě obdržel tehdy ještě plukovník Josef Dostál od příslušníků štábu 1. jezdecké brigády v roce 1936, pravděpodobně se tak stalo u příležitosti jeho odchodu na nové místo. Kazeta je potažena hnědou imitací kůže.
Rozměry: 155 × 200 mm