Německý samopal Gerät Potsdam – verze pro tlumič zvuku

V průběhu druhé poloviny roku 1944 vznikaly v německých zbrojovkách projekty pěchotních zbraní, jejichž společným jmenovatelem byla jednoduchá konstrukce, využití nejlevnějších výrobních technologií (lisování, tvarování součástek ohýbáním, svařování) s cílem dosáhnout při minimálních nákladech a krátkých výrobních časech maximální možné produkce. Mezi takové konstrukce patřily lidové pušky 1 a 2 (Volksgewehr), Volkssturmgewehr 45, samopaly Gerät Potsdam (zařízení/přístroj Postupim) a Gerät Neumünster (MP 3008).

Vyčerpání mobilizačních rezerv a naléhavá potřeba obrany stále se zmenšujícího území Německa postupem spojeneckých front vedlo ke zřízení jednotek „německého lidového útoku“ – Volkssturmu, do jejichž nově sestavovaných oddílů dostávali povolávací rozkazy muži ve věku od 16 do 60 let. K jejich formování došlo na základě výnosu Adolfa Hitlera ze dne 25. září 1944 (Erlass über die Bildung des Deutschen Volkssturmes) a pro ně také byly levné, masově vyráběné pušky a samopaly určeny.

Samopaly vznikly na rýsovacích prknech konstrukční kanceláře zbrojovky Mauser Werke v Oberndorfu nad Neckarem, přičemž v případě Gerät Potsdam se jednalo o téměř věrnou kopii britského samopalu Sten Mk. II, vyráběnou pouze v mateřské firmě. Ačkoliv u ostatních nouzových zbraní vyvinutých na sklonku války počítalo Speerovo ministerstvo s výrobou mnoha desítek tisíc kusů, podobné rozvahy se Gerät Potsdam netýkaly.

Jejich výroba běžela pouze poslední dva měsíce roku 1944. V listopadu 1944, kdy tovární výkazy uváděly zhotovení 5 300 kusů, vykázala zbrojovka odeslání pouze 328 samopalů. O měsíc později zhotovila 5 100 zbraní a vyexpedovala 9672 exemplářů.

Samopaly Potsdam nemají žádné identifikační značení ani výrobní číslo. Od britské předlohy jsou rozeznatelné pouze technologickými odlišnostmi. Zásobníková šachta není vyrobena z obdélníkového profilu, nýbrž vytvarována z obdélníkového plechu a v přehybu bodově svařena. Stejným způsobem je zhotoven ochranný plášť hlavně. Zásobníky se sice rozměrově shodují s anglickou předlohou, avšak jejich dno má stejný způsob zajištění jako u německých zásobníků pro samopaly MP 38 a MP 40. Díky těmto markantům lze samopaly Potsdam rozlišit od anglických samopalů Sten i na dobových fotografiích, pokud je na nich některý z těchto detailů patrný.

Téměř neznámá je skutečnost, že existovaly rovněž verze samopalu Potsdam, určené pro použití tlumiče zvuku. Od běžného provedení se odlišovaly pouze tím, že měly vnější průměr hlavně až k okraji ochranného pláště zmenšený na 15,5 mm, zatímco hlaveň běžného samopalu Potsdam měla průměr 18 mm. Rozdíl je při zběžném pohledu, zejména na fotografiích, zcela nepatrný, téměř nepostřehnutelný. To, že se nejednalo u dochovaných exemplářů o nějakou pozdější individuální úpravu, dokládá několik fotografií z poválečného období, na nichž jsou tyto verze zachyceny.

Na fotografii, pořízené 6. května 1946 při slavnostním zahájení Výstavy „Pražská květnová revoluce“ za účasti prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše, je čestné defilé lemující vchod do Vojenského muzea vyzbrojeno německými samopaly Potsdam. Ze snímku jsou při jeho zvětšení patrné rozdíly v průměrech hlavní samopalů v rukou bojovníků z barikád v první řadě.

Stále nezodpovězenou otázkou zůstává, kolik takto upravených verzí vzniklo a pro které útvary byly v posledních válečných měsících určeny. Rozhodně se však samopaly dostaly v blíže neurčeném množství i na území tehdejšího protektorátu.

Jelikož firma Mauser Werke vykazovala, že během dvou měsíců vyprodukovala 10 400 exemplářů, z nichž odeslala rovných 10 000 kusů, lze zcela hypoteticky uvažovat o tom, že oněch tehdy 400 vyrobených, avšak neodeslaných samopalů bylo následně upraveno zmenšením průměru jejich hlavní pro použití tlumiče zvuku. Tyto exempláře zřejmě nenesly žádné označení, jež by je odlišovalo od běžného provedení, alespoň tak lze soudit podle jediného kusu, dochovaného ve sbírkách Vojenského historického ústavu Praha. V současné době je tento samopal součástí dočasné výstavy s názvem „1945 – Voláme všechny Čechy!“.

Exemplář získalo muzeum v roce 1946 převodem ze Zbrojnice 1 Praha.

TECHNICKÉ ÚDAJE:

• Ráž: 9 mm Parabellum
• Celková délka: 752 mm
• Celková délka s nasazeným tlumičem: 853 mm
• Délka hlavně: 197 mm
• Délka záměrné: 299 mm
• Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem: 3 010 g
• Hmotnost zbraně s nasazeným tlumičem: 3 650 g
• Kapacita zásobníku: 32 nábojů