Karel Molnár, Dělostřelci v Leamington Spa, kolem 1940

Karel Molnár, Dělostřelci v Leamington Spa, kolem 1940

Autor malby Karel Molnár se narodil v Bradle na Slovensku v roce 1903. Ve třicátých letech studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Jakuba Obrovského. V roce 1938 se účastnil studijního pobytu u Františka Kupky v Paříži. Pod mistrovým uměleckým vedením vytvořil sérii maleb, inspirovaných tóny hudby. Oba výtvarníci sdíleli podobné lidské hodnoty, a tak není divu, že je následně spojovalo dlouholeté přátelství.

Druhá světová válka znamenala v Molnárově životě i tvorbě zásadní obrat. Hned na jejím počátku se přihlásil do čs. zahraniční armády ve Francii. Byl přidělen k motocyklistické průzkumné četě velitelské roty 1. pěšího pluku v Agde. Po odchodu do Velké Británie byl v roce 1940 zařazen k náhradnímu tělesu 1. čs. samostatné obrněné brigády.

Na prezentované olejomalbě zachytil autor čtyři dělostřelce při obsluze děla ve výcvikovém táboře čs. jednotek v odlehlé zámecké zahradě východně od Leamington Spa (hrabství Warwickshire). Na tomto místě a ještě na několika dalších v blízkosti (např. v Moreton Morell) probíhal výcvik našich vojáků na Britských ostrovech. Z jejich středu bylo vybráno přes 200 dobrovolníků k plnění úkolů v okupované vlasti, včetně Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří provedli atentát na Reinharda Heydricha.

Karel Molnár neměl jako příslušník čs. západního odboje v poválečném Československu mnoho příležitostí k výtvarné práci. Pracoval v restaurátorských dílnách Památníku osvobození v Praze. Režimem byl spíše trpěn a příležitost prezentovat vlastní tvorbu nedostal. Teprve po roce 1989 vzrostl zájem kulturní veřejnosti o jeho rozsáhlé malířské dílo.

Maloval pražská zákoutí, opuštěná a zapomenutá místa metropole. Zemřel v Praze v roce 1981. Velkým tématem byli pro Molnára koně, které zpodobňoval v mnoha dynamických figurálních podobách, zářivých a mnohabarevných tónech. Stali se pro něj symbolem svobody, o kterou jeho vlast za války přišla.

Olej na lepence, 410 × 330 mm.

Umělecké dílo bylo do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získáno formou daru v roce 1981.

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…