Vznik 7. čs. střeleckého pluku „Tatranského“

Vznik 7. čs. střeleckého pluku „Tatranského“

19. 08. 2025

Minulý týden jsme si mohli připomenout další událost spjatou s historií čs. legií v Rusku. V úterý 12. 8. to bylo již 107 let od založení 7. čs. střeleckého pluku „Tatranského“.

Celý proces utváření a organizace tohoto střeleckého pluku byl ovšem delší a jeho počátky se datují až do jara 1917, kdy bylo ruskými vojenskými úřady povoleno vytvořit pro další čs. jednotky tzv. formační komisi a provádět omezený nábor mezi zajatci. V rámci brigády pak byly v Borispolu a Berezani vytvořeny čtyři záložní prapory, jež se v příhodné doby době měly rozšířit na pluky nové divize. Protože se pro ni původně počítalo se zřízením pěších, nikoli střeleckých pluků, jako tomu bylo u stávajících jednotek brigády, byly prapory očíslovány opět 1–4 a stávající střelecké pluky nebyly zpočátku do číslování zahrnuty. Bylo též rozhodnuto, že budoucí pluky ponesou čestná jména teritoriálního rázu.

Mezi koncem května a červnem 1917 vznikly v Borispolu záložní prapor 1. čs. pěšího „Pražského“ pluku, záložní prapor 2. čs. pěšího „Hanáckého“ pluku a záložní prapor 4. čs. pěšího „Slezského“ pluku. Poslední prapor, umístěný v nedaleké Berezani, byl oficiálně zformován 25. června jako záložní prapor 3. čs. pěšího „Tatranského“ pluku. Práce komise však zároveň narážela na nemalé překážky činěné ze strany ruské Prozatímní vlády, jež v dalším náboru do čs. vojska z řad zajatců spatřovala spíše ohrožení pro válečný průmysl, neboť mezi Čechy bylo mnoho kvalifikovaných dělníků. Situace se změnila až po bitvě u Zborova a následném tarnopolském ústupu, během nichž se oddíly čs. brigády vyznamenaly. Dalšímu náboru do čs. vojska již nic nestálo v cestě.

Již v červenci byl stávající prapor rozšířen na tzv. 7. čs. pěší Tatranský pluk. Takto byl veden až do 12. srpna, kdy byl v zájmu jednotné organizace čs. jednotek v Rusku reorganizován na střelecký pluk a finálně přejmenován na 7. čs. střelecký pluk „Tatranský“. Zároveň byl zařazen do 2. čs. střelecké divize. Jak již napovídal plukovní čestný přídomek, měli se v pluku koncentrovat především slovenští dobrovolníci. Jejich celkový nedostatek však vedl k tomu, že Slováci sloužili pouze v jeho III. praporu, výlučně slovenská pak byla pouze jeho 12. rota.

Sedmý pluk se během podzimu roku 1917 nadále rozšiřoval a v době ústupu z Ukrajiny měl již 165 důstojníků a 2 895 střelců. Jednotky pluku prožily svůj křest ohněm v bitvě u Bachmače, kde společně s oddíly šestého, čtvrtého a prvního záložního pluku mezi 8. a 13. březnem 1918 zadržovaly nápor postupujících německých jednotek a umožnily tak ostatním částem čs. vojska volný odjezd z Ukrajiny do vnitřního Ruska. Po dohodě v Penze se sovětskými úřady o transportu odzbrojených legionářských jednotek po magistrále do Francie odjel pluk po transsibiřské magistrále do Vladivostoku, kam ale dorazila pouze menší část jeho ešelonů. Většina z nich byla zastavena na Sibiři mezi Marijinskem a Novonikolajevskem (dnes Novosibirskem).

Když pak vypuklo otevřené nepřátelství s bolševiky, jedna část pluku se účastnila bojů na Sibiři, kde zasáhla např. do bitev u Marijinsku, Novonikolajevsku, Krasnojarsku a Irkutsku, zatímco druhá bojovala na Dálném východě, např. v bitvě u Kaulu. Sloučení celého pluku umožnilo až ovládnutí magistrály a jeho příslušníci byli pak v rámci 2. čs. střelecké divize nasazeni na uralské frontě.

Po stažení čs. jednotek z fronty a reorganizaci čs. vojska byl pluk pověřen střežením magistrály v úseku Novonikolajevsk – Tomsk. Během evakuace čs. jednotek ze Sibiře byl pluk do 24. dubna 1920 soustředěn ve Vladivostoku a odtud v květnu 26. transportem na lodi Ixion odplul do vlasti. Tam dorazil přes Pacifik, Kanadu a Atlantský oceán během července 1920. Po unifikaci byl zařazen do čs. armády jako 7. pěší pluk Tatranský.

Petr Matějček

Aktuálně



Liptaňský masakr 22. září 1938

Liptaňský masakr 22. září 1938

03. 10. 2025
Na konci srpna tohoto roku se do České republiky vrátily ostatky devíti…
Historik VHÚ Praha Tomáš Jakl získal cenu Rudolfa Medka

Historik VHÚ Praha Tomáš Jakl získal cenu Rudolfa Medka

02. 10. 2025
Letošní cenu Rudolfa Medka obdržel historik Tomáš Jakl za výsledky své badatelské…
PRODLOUŽENÍ VÝSTAVY "Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918"- do konce října (Armádní muzeum Žižkov)

PRODLOUŽENÍ VÝSTAVY "Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918"- do konce října (Armádní muzeum Žižkov)

01. 10. 2025
Do konce října je prodloužena výstava připravená VHÚ Praha ve spolupráci s…
Zástupci VHÚ Praha vystoupili na 23. mezinárodní konferenci Světové asociace orální historie (IOHA) na Jagellonské univerzitě v polském Krakově - „Re-Thinking Oral History“

Zástupci VHÚ Praha vystoupili na 23. mezinárodní konferenci Světové asociace orální historie (IOHA) na Jagellonské univerzitě v polském Krakově - „Re-Thinking Oral History“

30. 09. 2025
Na druhé nejstarší středoevropské univerzitě v polském Krakově se ve dnech 16. –…
Přijďte 1. 10. do VHÚ Praha na seminář: 1915 – válkou vyděšeni 

Přijďte 1. 10. do VHÚ Praha na seminář: 1915 – válkou vyděšeni 

29. 09. 2025
Válka, která vypukla v létě 1914 a měla „skončit do švestek“, nejenže „do…