FRIEDRICH, Rudolf. Die Befreiungskriege 1813-1815. Dritter Band, Der Feldzug 1814

V letošním roce si v prvé řadě připomínáme 100. výročí propuknutí velké války 1914-1918 a mnoho dalších významných vojenských událostí zůstává stát v jeho stínu. Proto bychom chtěli dnešní knihou čtenářům přiblížit jiné výročí, neméně kulaté, které ještě před sto lety přitahovalo stejnou pozornost jako události Velké války nyní. Právě v posledních březnových dnech roku 1814 totiž spojenecká vojska stanula před Paříží a pod císařem Francouzů Napoleonem I. se začal hroutit trůn.

Právě zimnímu tažení roku 1814 je věnována publikace, kterou vám dnes představujeme. Jedná se o třetí díl vícesvazkového díla zabývajícího se šestou koaliční válkou proti Francii, respektive válečnými událostí let 1813-1815, které jsou také známy jako osvobozenecké války 1813-1815. Definitivnímu zlomu, jímž se stala bitva národů u Lipska, jsme se již na stránkách VHÚ Praha věnovali (viz http://www.vhu.cz/200-vyroci-svetodejneho-stretu-bitva-narodu-u-lipska/), stejně tak jako předcházejícím událostem, které zasáhly i naše země (viz http://www.vhu.cz/uplynulo-200-let-od-nezdareneho-vpadu-napoleonovych-vojsk-do-cech/). Oproti nim zůstává zimní tažení první čtvrtiny roku 1814 poněkud upozaděno, což je zcela nezasloužené. Napoleonova Velká armáda sice u Lipska z velké části přestala existovat, nicméně v prvních měsících roku 1814 císař Francouzů na bojišti opět osvědčil svoji genialitu a rozhodnost, která mu v předchozím roce mnohde scházela. Také bojový duch francouzské armády opět nabyl vrchu, neboť nyní šlo o obranu vlasti. Naopak spojenecké armády se přes svoji početní převahu ocitly v problémech spojených s protažením komunikačních a zásobovacích linií. Nelze se tedy divit, že vrchní velitel spojeneckých armád polní maršál Karel Filip kníže Schwarzenberg postupoval pomalu a opatrně.

Kniha je členěna přehledně do osmi kapitol. První je věnována rozložení sil a situaci před začátkem tažení, druhá pak vstupu koaličních sil do Francie a překročení Rýna. Další kapitoly nesou názvy důležitých bitev, takže následuje třetí kapitola „Brienne und La Rothière“ popisující „rozehrávku“ na přelomu ledna a února. Čtvrtá kapitola „Champaubert, Montmirail, Vauchamps“ shrnuje Napoleonovo šestidenní tažení mezi 10. a 15. únorem, během kterého pruským a ruským silám maršála Blüchera uštědřil sérii tvrdých porážek. Pátá kapitola „Montereau, Troyes und Bar sur Aube“ zaznamenává ústup Schwarzenbergovy „české“ armády po bitvě u Montereau 18. února až po francouzskou porážku v bitvě u Bar-sur-Aube 27. a 28. února, kde byl Napoleonův postup zastaven.

Šestá kapitola „Craonne und Laon“ zaměřuje pozornost opět na koaliční síly pruského maršála Blüchera až do bitvy u Laonu 9.-10. března, kdy jeho konečně soustředěné jednotky zasadily Napoleonovi tvrdý úder. Sedmá kapitola „Arcis sur Aube“ pak líčí postup hlavní koaliční armády, tedy Scharzenbergovy „české“, od 6. března do 21. března, kdy Karel Filip ve dvoudenní bitvě porazil císaře Francouzů a otevřel si tak cestu ke spojení s Blücherem. Osmá kapitola „Paris“ pak přináší informace o závěrečném tažení spojenců na Paříž, o bojích u Fère-Champenoise 25. 3. a u Saint-Dizier 26. 3., až k útoku na francouzskou metropoli a k bojům na Montmartru 30.-31. 3. V téže kapitole následuje popis vstupu spojeneckých monarchů a vojevůdců do Paříže a samozřejmě osud Napoleona, který byl nucen 6. dubna bezpodmínečně abdikovat. Prostor je věnován také mírové smlouvě podepsané ve Fontainebleau 11. dubna a závěrečným bojům na vedlejších frontách v Nizozemí, v jižní Francii a obléhání pevností v Německu, kam se zpráva o míru dostala se značným zpožděním. Poslední devátá kapitola je pak jakýmsi stručným shrnutím událostí v širším kontextu.

Kniha v pevné vazbě z kvalitního voskovaného plátna je zdobena jednoduchým motivem vítězného věnce, který ale není tradičně čistě vavřínový, ale napolovic dubový, a pruským řádem Železného kříže v podobě z doby jeho založení v roce 1813. Obsáhlá publikace přináší téměř 350 stran textu doplněných 17 černobílými portréty a 15 rozkládacími barevnými litografiemi map bitev a bojišť. Za pozornost stojí mimo jiné fakt, že s ohledem na německý původ mezi ilustracemi nenajdeme portrét ani vrchního velitele Schwarzenberga, ani žádného jiného rakouského velitele českého původu. Mezi spojenci jsou akcentováni důstojníci německého a maďarského původu.

Jubilejní publikaci, která vyšla roku 1913, napsal německý generálmajor Rudolf Friedrich, vedoucí Oddělení vojenské historie Velkého generálního štábu. Přestože jde dnes o dílo více než 100 let staré, v mnohém překonané a někde i tendenční, zůstává cenným svědectvím své doby a věříme, že si po jednom století najde své čtenáře.

Citace:

FRIEDRICH, Rudolf. Die Befreiungskriege 1813-1815. Dritter Band, Der Feldzug 1814. Berlin: Ernst Siegfried Mittler und Sohne, 1913. 347 s., čb. obr., barev. mp.