Ve snaze obnovit někdejší lesk římské říše se italský diktátor Benito Mussolini pustil do několika zahraničních vojenských podniků s cílem zajistit Itálii hegemonii ve Středomoří. Ještě před vypuknutím druhé světové války vtrhl na jaře 1939 do Albánie, jež se nezmohla na výraznější odpor. V říjnu 1940 pak z touhy napodobit Hitlerovy tehdejší úspěchy nařídil invazi z Albánie do sousedního Řecka, avšak narazil na tvrdý odpor Řeků, kteří jeho jednotky zatlačili zpět na albánské území.
Debakl italského spojence donutil Hitlera k zásahu – na jaře 1941 Německo zahájilo invazi do Řecka, rychle zemi obsadilo a rozdělilo ji mezi Itálii, Německo a Bulharsko (to nyní získalo přímý přístup ke Středozemnímu moři). Němci si v Řecku ponechali pod kontrolou strategicky nejdůležitější oblasti (Athény, Soluň, Krétu a některé další ostrovy), zatímco Itálie spravovala většinu zbylého území. Po pádu Mussoliniho režimu v roce 1943 italské jednotky v Řecku kapitulovaly a jejich okupační zóny převzali Němci. Ti zde rozpoutali tvrdé represálie, které si v ničem nezadaly se zvěrstvy páchanými např. v okupované Jugoslávii.
Popis:
Prezentovaná kruhová medaile o průměru 34 mm a o síle 3 mm je ražena ze zinkové slitiny. Je bez stuhy, s průvlečným uchem v horní části. Na averzu se v ploše bez bordury nachází v heraldicky pravé polovině orel sedící na horizontálním bidýlku. Otáčí se hlavou k heraldicky levé polovině plochy, kde pod svým rozepjatým křídlem schraňuje mapu Řecka s vyznačeným hlavním městem Athény. Dělený opis obsahuje dvě slova: ROMA zcela nahoře a DOMA zcela vespod. Při heraldicky levém dolním okraji medaile lze spatřit značku výrobce Franceska Giannoneho. Na reverzu se v horní polovině plochy nalézá veduta athénského Parthenónu, převýšená datací – 1941 – A. XIX – a podložená páskou bez textu a horizontálně položeným fascesem. Ve spodní polovině je dělený bezpatkový nápis OCCVPAZIONE ITALIANA DELLA GRECIA (italská okupace Řecka).