Film „Sebeobrana“

Film „Sebeobrana“

V polovině padesátých let 20. století bylo definitivně rozhodnuto, že celovečerní hrané filmy se v Československém armádním filmu (ČAF) nadále vyrábět nebudou a monopol na tuto filmovou tvorbu bude patřit výhradně Československému státnímu filmu (ČSF). Důsledkem tohoto rozhodnutí byl odchod některých významných režisérů a kameramanů z ČAF (ČAFS) do ČSF.

Jedním z těchto tvůrců byl i režisér František Vláčil, jehož filmová tvorba v ČAF, tehdy již oficiálně přejmenovaném na Československé armádní filmové studio, vyvrcholila v roce 1957 působivou hranou filmovou poémou „Skleněná oblaka“.

O rok později zakončil Vláčil své působení v ČAF krátkým filmem „Sebeobrana“, který měl být instrukčním snímkem seznamujícím vojáky s různými způsoby ručního boje zblízka. Režisér toto téma ztvárnil osobitě a vytvořil dílo, v němž spojil hraný film s instrukčním.

Celou první polovinu filmu „Sebeobrana“ zabírá hraná scéna nočního přepadení radiolokačního stanoviště a tiché likvidace jeho obsluhy bez použití střelných zbraní. Vláčil tu využil kompozičně propracované záběry a noční osvětlení k navození dramatické atmosféry.

Teprve druhá polovina se podobá instrukčnímu filmu. V prostředí tělocvičny jsou opakovány chvaty, které divák viděl v hrané úvodní scéně, ale bez bližšího vysvětlení, jen s využitím zpomalených záběrů a stručného komentáře. Nejsou zde použity ani přehledné animované sekvence, běžné v tehdejší výcvikové tvorbě ČAF (ČAFS).

TECHNICKÉ ÚDAJE:

Na vzniku filmu se jako odborní poradci a také jako herci podíleli judisté Dukly Plzeň. Hlavním poradcem byl tehdejší trenér judistů Jiří Synek.

  • Výrobce: Československé armádní filmové studio, 1958
  • Tvůrci: režie František Vláčil;
  • odborný poradce: Jiří Synek, mjr. František Moravčík, kpt. Oldřich Čermák, další tvůrci neuvedeni
  • Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, II. kombinovaná kopie, černobílá, 315 metrů (11 minut)
Kopie filmu byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…