Odznak palubního radiotelegrafisty (vzor 1953)
Fotogalerie
Krátce po komunistickém převratu v únoru 1948 neprobíhaly v československé armádě pouze bezohledné personální čistky, ale také technická a výstrojní unifikace po sovětském vzoru. Od roku 1952 se započalo s postupnou obměnou uniforem a jejich doplňků. Proces však trval déle, než bylo původně zamýšleno a trpěl řadou nedostatků, resp. nedostatečnou produkcí nových součástí.
Tento vývoj ovlivnil i řády, vyznamenání a kvalifikační odznaky, které vycházely ještě z prvorepublikových vzorů. Konkrétně ty letecké se nosily bez výraznějších obměn od roku 1923 prakticky v totožné podobě. K jejich tzv. „čepičkovské“ obměně se přistoupilo až počátkem padesátých let, kdy v čele resortu obrany stanul ministr Alexej Čepička (odtud hovorový název).
Již hotové zásoby leteckých kvalifikačních odznaků se měly podle dispozic přepracovat tak, aby byl na jejich averzu státní znak ČSR nově vsazen do rudé smaltované hvězdy. Tyto práce však probíhaly natolik pomalu, že z odznaků učinily nedostatkové (leč málo žádané) zboží a k jejich plošnému zavedení nikdy nedošlo.
Roku 1954 se nařízení ohledně odznaků znovu změnilo a v ČSR (stejně jako ve všech ostatních sovětských satelitech) byly zavedeny přesné kopie kvalifikačních odznaků sovětského letectva. „Čepičkovské“ varianty představují proto relativně krátkou epizodu v dějinách těchto odznaků.
Popis:
Odznak palubního radiotelegrafisty o rozměrech 60 × 47 mm je ražen ze stříbra. Má tvar okřídleného meče, mířícího čepelí kolmo dolů. Meč je většinou své délky zasazen do zlacené kruhové obruče, v níž se čepel ve svislé ose proplétá s lomeným, dolů mířícím bleskem. Na meč je položena rudě smaltovaná pěticípá hvězda, nesoucí malý státní znak ČSR. Zadní strana je bez značení výrobce, avšak s raženými puncy a upínacími trny.
Odznak byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán převodem z Ministerstva národní obrany v roce 1954.
Aktuálně
Tak trochu zamrzlé spojení
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967
Urychlené vyzbrojování ČSLA v druhé polovině sedmdesátých let
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
