V roce 1937 zakoupila švýcarská zbrojovka Schweizerische Industrie Gesellschaft (SIG) v Neuhausenu licenci na výrobu pistole Charlese Gabriela Pettera (26. 3. 1880 – 7. 7. 1953), ředitele zbrojovky Société Alsacienne de Construction Méchaniques (S.A.C.M.) v Paříži. Petterovu konstrukci zavedla ve stejné době francouzská armáda do výzbroje pod označením Pistolet automatique Modéle 1935 A a od října 1937 ji vyráběl závod v Choletu. Švýcarská armáda měla ve výzbroji pistole systému Parabellum v ráži 7,65 mm Parabellum, především jejich poslední variantu, zavedenou pod označením Ordonnanzpistole 06/29. Pro potřeby zkoušek vznikla v Neuhausenu v roce 1940 varianta Petterovy pistole v ráži 9 mm Parabellum; původní, ve Francii zavedený vzor byl zařízen na náboj 7,65 mm long (7,65 x 19,7 mm). V průběhu čtyřicátých let zkoušela švýcarská armáda řadu zahraničních i domácích pokusných konstrukcí: americkou pistoli M 1911 A1, německou P.38, belgickou FN HP 35 či pokusné varianty W+F 1943, W+F 9 P 47, vzniklé v bernské zbrojovce (Waffenfabrik Bern). Do užšího výběru se postupně dostaly pistole P 44/8 a P 44/16 systému Petter s kapacitou zásobníku 8 a 16 nábojů. Konečná volba padla na vylepšené provedení P 47/8, jež byla do výzbroje zavedena 14. října 1948 pod označením Ordonnanzpistole 49 a civilní provedení neslo označení P 210. Pro potřeby švýcarské armády ji zbrojovka SIG vyráběla v letech 1949–1975 a celkově jí dodala 113 110 kusů.
V druhé polovině roku 1948 zkoušela pistoli P 47/8 a její variantu, označovanou jako švédský model (podle provedení dodaného v počtu 864 kusů do Švédska) dánská vojenská komise. V její armádě byly zavedeny tehdy již zastaralé pistole M 1910/21 v ráži 9 mm Bergmann-Bayard a armádní technický útvar (Haerens Tekniske Korps – HTK) po řadě zkoušek rozhodl o objednání pistolí „švédského provedení“. Do výzbroje dánské armády se dostaly pod označením m/49 a objednávky na prvních 16 607 kusů s výrobními čísly 0001–16607 HTK získala švýcarská zbrojovka ještě v roce 1948. Poslední partii 3600 kusů, jejíž výrobní čísla navazovala na předchozí řadu a končila číslem 20 207, dodala továrna do konce roku 1953. Pistole z třetí dodávky již nenesly na levé straně těla písmena HTK, nýbrž FKF (Forsvarets Krigsmateriel Forvaltning – správa válečného materiálu). Společný znak pistolí z obou kontraktů představovaly dřevěné střenky s podélnými drážkami, zatímco kusy s poslední, třetí dodávky již měly střenky z černého plastu. Na rozdíl do švýcarské Ordonnanzpistole 49 postrádaly dánské m/49 výstražník signalizující přítomnost náboje v nábojové komoře.
Exemplář pistole, pocházející z prvních kontraktů, získalo muzeum nákupem od soukromé firmy v roce 2010.
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz
milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby
veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou