V pátek 13. února 1942 byla v koncentračním táboře Mauthausen vykonána poprava jedenáctičlenné skupiny českých vlastenců. Jednalo se především o osoby zatčené v souvislosti s likvidací ilegální vysílačky Sparta Ic v Jinonickém akcízu v říjnu 1941 a také o dříve zatčené představitele odbojové organizace ÚVOD. Byla to vůbec první hromadná exekuce Čechů v Mauthausenu.
Mezi popravenými se nacházel i Ludvík Stříbrský (9. 9. 1906, Kněževes – 13. 2. 1942, Mauthausen), který patřil do okruhu osob soustředěných kolem majora RNDr. Josefa Jedličky, rezidenta sovětské vojenské rozvědky GRU na území Protektorátu Čechy a Morava. Jeho jméno je spojeno i s historií VHÚ Praha, neboť v průběhu roku 1939 ukrýval spolu se šrtm. Benediktem a mjr. Prylem z Památníku osvobození filmový materiál z první světové války, zbraně a spojovací vybavení. Jeho zásadním přínosem však bylo, že společně s Jaroslavem Toufarem zajišťoval prostory pro provoz ilegálních radiostanice Jack a Magda.
Gestapu se celou organizaci podařilo rozbít. Nejprve byl zatčen spisovatel Otakar Batlička a František Chyba, kteří obsluhovali ilegální radiostanici Magda, po nich následovali další. Dne 19. října 1941 byl zatčen i Ludvík Stříbrský. Ten byl nejprve držen na Pankráci, odkud byl 15. listopadu 1941 deportován do věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín a 6. února 1942 převezen do koncentračního tábora Mauthausen.
Během pobytu na Pankráci zajišťovali výměnu prádla rodiny vězňů – touto cestou bylo možné poslat ven i jednoduché zprávy. Na uložení jedné z nich upozorňuje vzkaz vyšitý bílou nití na pletenou ponožku hnědé barvy.
Pozůstalost Ludvíka Stříbrského byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha darována v roce 2023.