Výročí narození důsledného čechoslovakisty, parašutisty Jozefa Gabčíka

Jozef Gabčík se narodil před 102 lety a zemřel ve věku pouhých třicet let, na počátku „horkého“ protektorátního léta roku 1942. Vedle zásadního podílu při atentátu na Reinharda Heydricha patří k jeho vojenské kariéře i méně známé nasazení v bojích v roce 1940.

Jozef Gabčík se narodil 8. dubna 1912 v obci Poluvsie (dnes součást Rajeckých Teplic). Aby jeho otec mohl uživit rodinu, musel několikrát odjet dlouhodobě za prací do zahraničí (USA, Argentina). Jozef vychodil osmitřídní obecnou školu a následně se v Čechách vyučil kovářem a podkovářem. Z jeho kmenového listu se můžeme dozvědět, že byl drobné postavy, měřil pouhých 162 cm a hrál na křídlovku.

Dne 1. října 1932 nastoupil základní vojenskou službu u 12. roty Pěšího pluku 14. Absolvoval poddůstojnickou školu, 1. května 1933 jej povýšili na svobodníka a 1. září téhož roku na desátníka. V té době se rozhodl zůstat v armádě a 1. dubna 1934 se stal délesloužícím poddůstojníkem. Další tři roky sloužil u svého pluku. K 1. srpnu 1935 dosáhl hodnosti četaře a v polovině listopadu jej přeložili k 8. rotě. Doplnil si také vzdělání – 16. září 1936 složil zkoušku z učiva třetí třídy měšťanské školy.

V civilu pracoval v továrně na výrobu bojových plynů v Žilině. Zářijová mobilizace v roce 1938 jej zastihla v uniformě – několik dní před tím byl povolán na vojenské cvičení, které nastoupil 14. září. Zpátky do civilu jej propustili mezi prvními, již 18. října 1938. Vrátil se ke své práci v továrně, avšak krátce nato při úniku nebezpečných plynů utrpěl vážný pracovní úraz. Od počátku prosince 1938 působil ve skladu chemických látek v Trenčíně. Město se nacházelo v tzv. ochranné zóně (Schutzzone), tedy pásu západoslovenského území, které na jaře 1939 obsadili Němci.

Gabčík, který byl svým vychováním důsledný čechoslovakista, zde provedl sabotáž a následně počátkem června 1939 odešel do Polska, kde se v Krakově mezi prvními přihlásil do vznikající československé jednotky. Krátce na to podepsal závazek do Cizinecké legie a odjel z Polska do Francie. Počátkem srpna byl prezentován u 1. pěšího pluku legie v alžírském El Arichá. Po vypuknutí války byl uvolněn do čs. zahraniční armády vznikající na jihu Francie. Sloužil u 12. roty 1. pěšího pluku v Agde. K 1. lednu 1940 dosáhl hodnosti rotného.

Se svojí jednotkou se zúčastnil ústupových bojů, během nichž prokázal velkou osobní odvahu (a později byl jako jeden z prvních vyznamenán Čs. válečným křížem 1939) a na lodi Rod-el-Farag byl evakuován na Britské ostrovy.

Po reorganizaci čs. jednotek v srpnu 1940 sloužil u 3. roty 1. pěšího praporu 1. čs. smíšené brigády. Ačkoliv bývá většinou uváděno, že v únoru 1941 absolvoval rotmistrovský kurz a 7. března téhož roku byl jmenován rotmistrem, v jeho kmenovém listu lze najít, že této hodnosti dosáhl již 13. prosince 1940 (s účinností k 1. 11. 1940 a pořadím k 28. 10. 1940) a 25. dubna následujícího roku byl systematizován na místě výkonného rotmistra 3. roty.

Během letních měsíců roku 1941 absolvoval ve Special Training School 26 ve Skotsku úderný a sabotážní kurz a následně pak paradesantní kurz v Ringway. Počátkem října 1941 byl vybrán jako velitel výsadkové operace ANTHROPOID, mající za úkol provést atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Dne 29. prosince 1941 byla skupina tvořená rtm. Gabčíkem a rtm. Janem Kubišem vysazena nedaleko Nehvizd východně od Prahy. O necelých pět měsíců později, 27. května 1942, provedla svůj úkol a 18. června téhož roku Gabčík s Kubišem zemřeli spolu s dalšími pěti příslušníky dalších výsadkových skupin v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v nerovném boji s německou přesilou.

Dne 1. září 1945 byl Jozef Gabčík „in memoriam“ povýšen do hodnosti poručíka, o tři měsíce později na nadporučíka a současně na kapitána a 17. července 1948 na štábního kapitána. Po roce 1989 jej následně povýšili až do hodnosti plukovníka.

Jiří Plachý