Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865

Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865

Fotogalerie

Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Střelba jako sportovní disciplína má velmi bohatou a letitou tradici. Již v raném období palných zbraní se museli střelci na svou činnost připravovat, zdokonalovat se a cvičit v mířené střelbě. Až do rozšíření civilních palných zbraní se ke střeleckému výcviku užívaly běžné zbraně bojové. Po sestrojení prvních zámkových mechanismů mohly být hlavně opatřeny mířidly a začaly vznikat speciální zbraně, určené výlučně pro terčovou střelbu.

V 16. století se mířidla zdokonalila a objevilo se plátkové nebo trubičkové hledí, které bylo nejvhodnější pro střelbu na pevný bod, kdy střelec nepotřeboval vnímat širší okolí terče, jako tomu bylo při lovu. Od 16. století je znám i napínáček – zařízení snižující odpor spouště na nepatrnou hodnotu, zrychlující odpálení zbraně a omezující možnost strhnutí rány v okamžiku výstřelu. Od 16. až do počátku 19. století se typickou terčovnicí stala kulovnice s kolečkovým zámkem, později s křesadlovým zámkem, vybavená dioptrem a napínáčkem. Sportovní střelba byla v té době značně rozšířena. Střelecké soutěže pořádali panovníci i šlechta, ale především byly tato zábava a sport spojeny se životem měst.

Terčovnice z dílny chebského puškaře Kaspara Markla má ocelovou oktagonální hlaveň s osmi drážkami, s nastavitelným hledím a trubicovitou muškou. Na horní plošce je hlaveň značena „K. MARKL IN EGER“. Perkusní zámek i zámková protideska jsou po celé ploše zdobeny rytinou rozvilin. Puška je polopažbená, pažba z ořechového dřeva s výraznou lícnicí je zdobena řezbou rostlinného a lineárního ornamentu. Železný kryt penálku v hlavišti pažby je zdoben kvalitní rytinou scény terčové střelby na střelnici. V penálku je uloženo miniaturní příslušenství zbraně – montážní nástroj na piston, jehla k čištění pistonu, koudelníček, „červ“ k vyjmutí střely z hlavně a odměrka na střelný prach.

Celková délka 1235 mm, délka hlavně 823 mm, ráže 10 mm.

Terčovnice byla do sbírek VHÚ získána nákupem v roce 2013.

 

Aktuálně


Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

04. 04. 2025
Tentokrát se v článku věnovaném práci našich kolegů restaurátorů budeme věnovat zbrani,…
Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

03. 04. 2025
27. března proběhla v kinosále Armádního muzea Žižkov další projekce z cyklu „Komentované filmy…
Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

02. 04. 2025
Obyvatele chorvatské vesnice Podlapača během války v bývalé Jugoslávii chránili čeští a slovenští…
Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…