V 16. století se mířidla zdokonalila a objevilo se plátkové nebo trubičkové hledí, které bylo nejvhodnější pro střelbu na pevný bod, kdy střelec nepotřeboval vnímat širší okolí terče, jako tomu bylo při lovu. Od 16. století je znám i napínáček – zařízení snižující odpor spouště na nepatrnou hodnotu, zrychlující odpálení zbraně a omezující možnost strhnutí rány v okamžiku výstřelu. Od 16. až do počátku 19. století se typickou terčovnicí stala kulovnice s kolečkovým zámkem, později s křesadlovým zámkem, vybavená dioptrem a napínáčkem. Sportovní střelba byla v té době značně rozšířena. Střelecké soutěže pořádali panovníci i šlechta, ale především byly tato zábava a sport spojeny se životem měst.
Terčovnice z dílny chebského puškaře Kaspara Markla má ocelovou oktagonální hlaveň s osmi drážkami, s nastavitelným hledím a trubicovitou muškou. Na horní plošce je hlaveň značena „K. MARKL IN EGER“. Perkusní zámek i zámková protideska jsou po celé ploše zdobeny rytinou rozvilin. Puška je polopažbená, pažba z ořechového dřeva s výraznou lícnicí je zdobena řezbou rostlinného a lineárního ornamentu. Železný kryt penálku v hlavišti pažby je zdoben kvalitní rytinou scény terčové střelby na střelnici. V penálku je uloženo miniaturní příslušenství zbraně – montážní nástroj na piston, jehla k čištění pistonu, koudelníček, „červ“ k vyjmutí střely z hlavně a odměrka na střelný prach.
Celková délka 1235 mm, délka hlavně 823 mm, ráže 10 mm.
Terčovnice byla do sbírek VHÚ získána nákupem v roce 2013.