Sochař Břetislav Benda (1897–1983) náležel bezesporu k nejvýznamnějším českým sochařům 20. století. Na pražské Akademii výtvarných umění studoval u J. V. Myslbeka a po válce u J. Štursy. První světová válka přerušila jeho studia, v roce 1916 Benda narukoval na italskou frontu, kde utrpěl vážná zranění rukou. Tato skutečnost neměla naštěstí vliv na jeho budoucí sochařskou tvorbu. Svou realistickou tvorbou je Benda pokládán za pokračovatele Otto Gutfreunda a Jana Štursy ve smyslu moderního poválečného českého sochařství. Břetislav Benda vytvořil za svůj dlouhý tvůrčí život mnoho významných sochařských děl, která zdobí průčelí veřejných budov a městské parky. Vytvořil například návrhy plastik pro průčelí budovy ministerstva národní obrany a Vojenského zeměpisného ústavu v Praze.
Po druhé světové válce vytvořil Benda množství sochařských prací, kterými oslavoval hrdinské činy příslušníků domácího protinacistického odboje. Jednou z nich je také sádrový model postavy účastníka pražského povstání v květnových dnech roku 1945. Na dvojitě stupňovitém podstavci je vymodelována figura muže v dlouhém kabátě se samopalem v rukou. Pozice vykročené nohy a hrdinný, soustředěný výraz obličeje barikádníka naznačují odhodlání k boji. Sádrový model byl vytvořen v roce 1952 jako jedna ze studií k pískovcovému pomníku, umístěnému v Praze-Krči jako upomínka na místo těžkých bojů během povstání.
sádra, výška 58,5 cm
Umělecké dílo bylo přijato do sbírek Vojenského historického ústavu formou nákupu v roce 2011.