V roce 1988 natočil pod názvem „Pobřeží je klidné…“ štáb Československého armádního filmu reportáž z oslav vylodění Spojenců v Normandii. Už samo vyslání československých vojenských filmařů na tyto oslavy znamenalo výjimečnou událost, protože naposledy se takové události zúčastnili v roce 1975 při oslavách třiceti let od konce druhé světové války v severofrancouzském přístavním městě Dunkerque, na jehož osvobození se podílela také Československá samostatná obrněná brigáda. Západních oslav vítězství v druhé světové válce se českoslovenští vojenští zástupci během normalizace zúčastňovali spíše jen symbolicky a stejně tak opatrně o nich referoval i tuzemský tisk. Západní odboj nebyl už sice očerňován tak jako v 50. letech, ale režim o něm spíše pokrytecky mlčel.
Teprve období „přestavby“ vedlo ke změnám v kultuře vzpomínání normalizačního režimu, který se začal opatrně hlásit i k odkazu československých vojáků na západní frontě. Československo a jeho armádu v roce 1988 v Caen zastupovala – stejně jako v roce 1975 v Dunkerque – Ústřední hudba ČSLA. Kromě pochodových průvodů městem své umění předvedla hlavně v show programu, jehož choreografie byla nastudována na části Symfonie č. 9 („Novosvětská“) Antonína Dvořáka. I když z tvůrčího hlediska je film „Pobřeží je klidné…“ spíše průměrným záznamem události rozšířeným o vzpomínkovou reflexi, je zajímavý jako doklad o posunu ve vztahu komunistického režimu k historii západního odboje.
Výrobce: Československý armádní film, 1989
Tvůrci: námět a scénář Ivan Šářec, kamera Zbyněk Olmer a Karel Hložek, dramaturgie Antonín Navrátil, režie František Říčka
Technické údaje k filmové kopii: 16 mm, barevná, zvuková, 232 metrů (20 minut)
Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.