Jednoplošník typu Taube rakousko-uherského konstruktéra Ignaze Etricha

Snímek zachycuje jednoplošník typu Taube rakousko-uherského konstruktéra Ignaze Etricha na výstavě v Budapešti za první světové války. Výsostné znaky v podobě křížů používalo nejen německé, ale i rakousko-uherské letectvo.

Jedním z nejvýznamnějších předválečných konstruktérů letadel byl český rodák, továrník Ignaz „Igo“ Etrich (25. 12. 1879, Horní Staré Město u Trutnova – 4. 2. 1967, Salzburg). Nejvýznamnějším z jeho výtvorů je jednoplošník Taube, který poprvé vzlétl 6. dubna 1910. Jméno letadla znamená doslova „holubice“, kterou letoun svými tvary skutečně připomíná.

Posádku tvořili dva letci. Rozpětí křídel letounu činilo zhruba 14,3 m, délka 9,9 m a hmotnost maximálně 850 kg. Rychlost byla nejvýše 100 km/h, dolet 140 km a letoun mohl vystoupat až do výše 2000 metrů. Motor Mercedes E4F o síle zhruba 100 koní byl vyvinut Ferdinandem Porschem. Letoun jako takový nenesl výzbroj, letci však mohli střílet z ručních palných zbraní nebo ručně shazovat lehké bomby.

Model Taube byl velice úspěšný, nalezl uplatnění nejen v rodících se letectvech Německa, Rakouska-Uherska a Itálie, ale byl exportován do celé řady dalších zemí. Roku 1911 byly dva kusy vyvezeny do Číny. Dle výroční zprávy rakousko-uherského vyslanectví v Pekingu za rok 1911 byly smontovány v Šanghaji a čínský pilot Li Žu-jen, vycvičený ve Spojeném království, Francii a Rakousku-Uhersku, na nich podnikl první let v Číně. Vzhledem k nedostatečné patentové ochraně byla Taube okopírována a do roku 1918 vyráběna mnoha německými leteckými továrnami – celkový počet vyrobený Etrichem a dalšími závody činí asi 250–300 kusů. Roku 1911 letoun Taube v italských službách bombardoval osmanské pozice v Libyi. Německý letec Gunther Plüschow létal na tomto typu letounu při obraně Čching-taa. Nedlouho po vypuknutí první světové války byla Taube v bojové službě nahrazena modernějšími typy, sloužila však k výcviku pilotů.

Před první světovou válkou Etrich přesídlil do Německa, kde se spolupodílel na založení letecké firmy Hansa--Brandenburg – v ní byl zaměstnán i konstruktér Ernst Heinkel. Po skončení první světové války se Ignaz Etrich vrátil do Čech, neúspěšně se pokoušel zahájit sériovou výrobu nového typu civilního letadla. V říjnu 1946 byl vyhnán do Bavorska, vyvinul nový patent pro textilní průmysl, roku 1961 přesídlil do Rakouska.