Aero A-18 - stíhací letoun, ČSR/1923

První sériově vyráběný stíhací letoun továrny Aero. Stíhací letoun Aero A-18 představuje dovršení vývojové řady stíhaček Ae-02 a Ae-04 konstruktérů ing. Husníka a ing. Vlasáka. Letoun vznikl na základě požadavku čs. vojenského letectva na vývoj stíhacího letounu domácí konstrukce, který by nahradil zastarávající francouzské letouny typu SPAD. Prototyp byl zalétán v březnu 1923 a vzápětí po úspěšných zkouškách objednalo MNO sérii 20 kusů, které v polovině dvacátých let představovaly významnou složku ve výzbroji našeho stíhacího letectva. V roce 1923 byl A-18 součástí expozice továrny Aero ve švédském Göteborgu a ve stejném roce podnikly dva stroje etapový let do Paříže a zpět.
Ve sbírkách se nachází Aero A-18, výrobní č. 5. Vystavena je jeho rekonstrukce, která vznikla na základě tovární dokumentace a původních dílů v letech 1985-1986 v LO Trenčín.

Kromě typu Aero A-18 se ve sbírkách nachází ještě speciální závodní stroj Aero A-18C, určený pro II. ročník Rychlostního závodu o cenu prezidenta republiky, který se konal 7. září 1924. Úprava spočívala v montáži výkonnějšího motoru a v použití povrchového chladiče rozloženého na střední části horního a na téměř celém spodním křídle. To mělo největší podíl na zlepšení aerodynamiky letounu, protože chladič splynul s povrchem křídla a nepůsobil čelní odpor. Po napínavém boji zvítězil v závodě šéfpilot továrny Aero J. Novák rychlostí 263,427 km/h (v předchozím ročníku zvítězil rovněž J. Novák, pilotující jiný závodní speciál A-18B).

Aero A-18 - stíhací letoun ČSR/1923
Motor BMW IIIa o výkonu 136 kW (185 k)
Rozpětí (m) 7,60
Délka (m) 5,90
Hmotnost prázdného letounu (kg) 637
Vzletová hmotnost (kg) 862
Maximální rychlost (km/h) 229
Dostup (m) 9 000
Dolet (km) 400

Aktuálně



Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…