Dokumentární film „Cestou vítězství“ (Szlakiem zwycięstwa) natočilo v roce 1965 polské filmové studio Czołówka jako kroniku bojové slávy 2. armády. Její skutečnost však byla o mnoho trpčí, než dávaly tušit heroicky laděné fráze uhlazené tvůrci a cenzurou. Jednotky byly do velké míry doplňovány nezkušenými a nedostatečně vycvičenými vojáky, a přestože šlo o formálně polskou armádu, tvořili téměř polovinu důstojnického sboru někdejší příslušníci sovětské armády. Následkem chybného velení vykazovala 2. armáda při bojovém nasazení – např. v bitvě u Budyšína – vysoké ztráty. Vojenští prokurátoři a soudci 2. armády se navíc podíleli na trestních represích proti polským vojákům z podzemí, kteří se drželi teze o dvou nepřátelích Polska a pokračovali v partyzánském boji i po obsazení území sovětskou armádou.
Československý armádní film získal kopii polského originálu v rámci smluvní výměny mezi oběma studii a ve svém dabingovém oddělení pořídil českou jazykovou verzi filmu.
Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.
„Cestou vítězství“: Wytwórnia Filmowa „Czołówka“, 1965, české znění Československý armádní film, 1967; scénář Theofil Benke, hudba Sylwester Czosnowski, režie Roman Banach; Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková, 526 metrů (19 minut)