K 75. narozeninám československého prezidenta arm. gen. Ludvíka Svobody připravilo v roce 1970 Studio ČAF krátký filmový medailonek lakonicky nazvaný „Sedmdesát pět let“, který byl přepracovanou verzí filmu „Návštěvy u prezidenta“ z roku 1969. Po formální stránce se v něm ještě prolínaly dozvuky dokumentaristických postupů z 60. let, jež upřednostňovaly kritický přístup ke zpracovávané látce a originalitu režijního řešení, s nastupujícím jednolitým diskursem a zglajchšaltovanou poetikou normalizační kinematografie. Ludvík Svoboda byl ve filmu stručně představen jako veřejně činná osoba i jako soukromý občan.
V roce 1915 byl odveden do rakousko-uherské armády, na ruské frontě padl do zajetí a v roce 1916 vstoupil do československých legií. Bojoval v bitvách u Zborova, Bachmače a při obsazování transsibiřské magistrály. Po krátkém období poválečné demobilizace znovu vstoupil do armády a stal se důstojníkem z povolání. V roce 1939 odešel z Protektorátu do Polska a později do Sovětského svazu, kde se zapojil do organizování československého vojska. V letech 1945–1950 byl ministrem národní obrany. Vinou stalinistických čistek se na čas dostal do vězení, v roce 1954 byl rehabilitován a vrátil se do veřejného života, jehož vrcholem byl výkon úřadu prezidenta republiky v letech 1968–1975.
Kontroverzním faktům ze Svobodova dlouhého života se však režisér decentně vyhýbal nebo je jen zlehka naťuknul a nechal bez hlubšího vysvětlení. Období raných 50. let tak obešel stručnou poznámkou o „době nedobrovolného ústraní“ a záběrem na několik novinových titulků. Ve filmu promluvil v kontaktním záběru o Svobodových lidských a vojenských kvalitách také arm. gen. Karel Klapálek, jenž měl s oslavencem řadu společných zážitků. Ludvík Svoboda zemřel 20. září 1979 ve věku nedožitých 84 let.
Výrobce: Studio ČAF, 1970
Tvůrci: režie Ivo Toman
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková, 323 metrů (12 minut)
Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.