Výstava Čeští umělci ve válce na nádvoří Armádního muzea Žižkov

Ke stému výročí vypuknutí první světové války uspořádal Vojenský historický ústav Praha mimo jiné i prezentaci válečné tvorby českých malířů a sochařů. Na osmnácti panelech jsou představena díla patnácti význačných umělců, kteří se účastnili v letech 1914–1918 bojů na frontách Velké války.

Mnoho umělců bylo s příchodem války nuceno opustit tvůrčí svět kultury, přerušit studia či výstavní projekty a narukovat do frontových zákopů. Jedinými prostředky k výtvarnému projevu se jim na několik příštích let stal skicář, sada barev a tužky.

Někteří z nich vojáků-výtvarníků narukovali v rámci mobilizace do rakousko-uherských pluků a bojovali v Rusku, na Balkáně a od roku 1915 také v Itálii. Jiní vstoupili dobrovolně do vojenských jednotek na straně zemí Dohody.

Jak dalece determinoval válečný stav tvorbu výtvarníků, ukazují samotné reprodukce olejomaleb, akvarelů a kreseb, doplněné medailony prezentovaných autorů. Vystavena jsou zde díla například Františka Kupky, Vojtěch Preissiga, Josefa Váchala, Ladislav Šímy, Otto Gutfreunda, Otakara Nejedlého, Jana Angelo Zeyera, Břetislava Bartoše, Petra Pištělky a dalších.

„Čeští vojáci-výtvarníci v rakousko-uherské armádě své zážitky ze zákopů zpracovávali až po svém návratu,“ říká kurátorka Vojenského historického ústavu Praha Ilona Krbcová, která výstavu autorsky připravila. „Nebyli organizováni a nevytvářeli oficiální umění připravované rakousko-uherským Válečným tiskovým stanem. Odlišná situace byla v Rusku, kde se soustředilo během let největší množství umělců za první světové války. V České družině fungovala od roku 1914 umělecká skupina malíře a fotografa Františka Parolka, která posléze organizovala výtvarníky čs. střeleckých pluků. Z nich vznikl v roce 1918 Informačně osvětový odbor čs. legií v Rusku.“

Jinak se situace odvíjela ve Francii a Itálii. Národní a protirakouské cítění některých významných českých umělců, kteří ve Francii působili již před válkou, vedlo k tomu, že se hlásili hned v srpnu 1914 do řad Cizinecké legie a stali se příslušníky Roty Nazdar. Po bitvě u Arrasu, v níž byla rota rozprášena, se někteří z nich vrátili k umělecké tvorbě a podřídili se potřebám války a zahraničního odboje.

V italských zajateckých táborech pak vytvářely výrazné osobnosti velká symbolická plátna nebo drobné kresby, a to ještě před vznikem legií v roce 1918. Nejvíce děl z italského prostředí však vzniklo až po válce. Čeští umělci se do Itálie vraceli na místa bojů legií, aby je zpracovali a prezentovali ve svých dílech.

Panelová výstava českých výtvarníků angažovaných na bojištích první světové války bude pro návštěvníky Armádního muzea Žižkov umístěna na jeho nádvoří až do konce listopadu. Muzeum je otevřeno každý den mimo pondělí od 10.00 do 18.00. Vstup je zdarma.

RED