Dne 3. listopadu 1918 podepsalo zcela vyčerpané Rakousko-Uhersko příměří, přičemž v té době již existovaly na jeho území samostatné státy, které posléze zdědily kromě jiného i výzbroj jeho armády. Při formování našeho nového vojenského letectva pocházel personál i materiál převážně ze stavu bývalého Luftfahrtruppen. Jako příklad můžou ze sbírek VHÚ sloužit speciální letecké hodinky "Aviatik", které byly přímo konstruovány pro montáž do letadla. Nutnost přesně měřit uletěný čas se ukázala již záhy po vzniku prvních létajících aparátů. Po vypuknutí 1. světové války bylo jasné, že letouny potřebují speciální chronometry, jež budou snadno ovladatelné a umístěné v zorném poli pilota, aby pohled na ně neodváděl jeho pozornost od plněného úkolu.
Vídeňská firma Franz Watzl tento problém vyřešila velice originálně. Její hodinky byly zabudovány do dvoudílného pouzdra, které bylo možné otevřít jako knihu. To umožnilo snadnou montáž i demontáž přímo na palubní desku letounu a jejich jednoduché ovládání. Rám hodinek, údajně vyráběný u Phönix Flugzeug-Werke A.G. o rozměrech 85x75 mm, byl z alpaky, piánovým pantem připevněn na zadní hliníkovou základnu, která zároveň nesla pojistku proti jeho otevření. Kryt ciferníku o průměru 50 mm byl z celuloidu. Na přední části pouzdra byla vyražena přejímací značka "K.u.K. Luftfahrtruppen, No.8343", na ciferníku pak černě uvedeno: „Aviatik, F. Watzl, No. 3“.
Velmi vzácné a plně funkční hodinky získal VHÚ v roce 2002 nákupem od soukromníka.