Přechodu na pěchotní zbraně malé ráže s náboji plněné bezdýmným prachem se nevyhnula ani italská královská armáda, jež používala pušky Vetterli M 70 a Vetterli-Vitali M 70/78. Volba nového závěrového systému padla na konstrukci dělostřeleckého důstojníka Salvatore Carcana (1827–1903), šéfinženýra zbrojovky v Turíně. Nová armádní puška byla zařízena na náboj 6,5 mm Mannlicher-Carcano (6,5 x 52 mm) a využívala konstrukce nábojové schránky Ferdinanda Mannlichera, proto je také označována jako Mannlicher-Carcano. Kromě základní pěchotní verze ji italské zbrojovky vyráběly v řadě dalších provedení. Poměrně málo známou variantu představuje krátká puška pro cyklistické oddíly Bersaglieri, sestavované na prahu prvníí světové války převážně z členů italského turistického klubu (Touring Club Italiano - T. C. I.), kteří provozovali cyklistický sport s branným zaměřením (Volontari cyclisti). Od běžného provedení krátké pušky M 91 se odlišovala předním kombinovaným bočním a spodním poutkem. Pažba měla ve spodní části nejen poutko, ale také boční průvlek pro řemen. Řada původních cyklistických krátkých pušek byla později v královských zbrojovkách a arzenálech přestavěna na pušky M 91 TS a M 91/24, proto lze dnes neupravené pušky pro cyklistické oddíly považovat za vzácnější.
Exemplář vyrobený továrnou v Terni (Fabbrica Reale d´Armi di Terni) získalo muzeum v roce 1947 převodem ze Zbrojního skladu Praha.
Ráž: 6,5 mm Mannlicher-Carcano
Celková délka: 1174 mm
Délka hlavně: 695 mm
Délka záměrné: 584 mm
Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů
Hmotnost: 3600 g