Lovecké a sportovní samonabíjecí zbraně se na našem území v průběhu minulého století vyráběly spíše ojediněle. Jejich výroba u nás tradici neměla nehledě na skutečnost, že od počátku padesátých let až do pádu socialistického experimentu představoval tuzemský trh velmi zanedbatelnou složku. V úvahu tak pro výrobce přicházely především zahraniční trhy, zejména v tzv. devizových zemích.
První samonabíjecí malorážku vyráběnou u nás zkonstruoval osvědčený sourozenecký tým bratří Josefa a Františka Kouckých z pražského vývojového pracoviště Závodů Jana Švermy (ZJŠ), národní podnik, Brno. Originální konstrukce s dynamickým závěrem, zásobníkem na 8 nábojů ráže .22 LR a kvalitním zpracováním představovala ve své době atraktivní rozšíření výrobního sortimentu a zpestření nabídky čs. loveckých a sportovních zbraní na světových trzích Podnikem zahraničního obchodu (PZO) Omnipol. Do sériové výroby se dostala v roce 1958, kdy brněnský závod vyrobil 5620 kusů. V dalších letech sice roční produkce tuto hranici nepřekonala, nicméně až do zastavení výroby v roce 1962 vyrobily ZJŠ celkem 14 743 malorážek. V rámci delimitace výrobních programů přešla výroba do Závodů přesného strojírenství v Uherském Brodě, kde se vyráběla v letech 1965–1967 a 1970–1978.
Funkční řez exemplářem malorážky ZKM 581 získalo muzeum v roce 1971 převodem od PZO Omnipol.