SCHWENDI, Lazarus von. Kriegs Discurs.

Lazarus von Schwendi (1522–1583) byl významným císařským diplomatem a vojevůdcem 16. století. Po studiích na univerzitách v Basileji a ve Strassburgu se dal roku 1546 do služeb Karla V., v rámci kterých byl diplomaticky i vojensky činný např. v průběhu šmalkaldské války (1546–1547). Později se stal velitelem císařského vojska v Uhrách při bojích proti Turkům a působil jako vojenský poradce císaře. Schwendi sepsal několik teoretických děl zabývajících se soudobým vojenstvím. Některá z nich byla zaměřena konkrétně na uherské bojiště – např. Bedenken, was wider den Türken vorzunehmen, další měla spíše obecnější charakter.

Jedním z nich je představovaná vojenská příručka Kriegs Discurs, ve které autor popisuje soudobé válečné umění na základě svých četných vojenských zkušeností. Čtenáře mimo jiné informuje o jednotlivých vojenských funkcích a hodnostech a o jejich právech a povinnostech, dále např. o stavbě tábora, o stavění hlídek či o organizaci trénu táhnoucího s armádou.

Předmluvu k vydání z roku 1593 sepsal Hans Lewenklau a dílo v ní dedikoval tehdy devětadvacetiletému moravskému šlechtici Karlovi staršímu ze Žerotína (1564–1636), protestantskému šlechtici a vojákovi. V době vydání spisu měl již Žerotín za sebou boje ve Francii na straně hugenotů po boku Jinřicha IV. Navarského, většího významu dosáhl ovšem až v pozdějších letech, kdy se stal vůdcem moravské stavovské opozice.

Kniha není ilustrovaná, obsahuje pouze mědirytový frontispis s autorovým portrétem. Lazarus von Schwendi na něm dle dobového zvyku zobrazování vojevůdců stojí v předním plánu ve zbroji, zatímco za ním zuří bitva. Zbývající výzdobný aparát knihy se omezuje pouze na dřevořezové iniciály, které se objevují na začátcích jednotlivých kapitol, a na dva tiskařské signety dědiců Andrého Wechela, z nichž jeden je natištěn na titulní straně svazku, druhý, který je typově poněkud odlišný, se nachází na poslední straně publikace.

Za zmínku dále stojí měkká pergamenová vazba, která v minulosti nesla dva páry nazeleno nabarvených hedvábných stuh, z nichž se do dnešních dnů dochovala bohužel pouze torza. Vazba knihy je opatřena zlaceným slepotiskovým supralibros Ferdinanda Hoffmanna, svobodného pána z Grünbüchlu a Střechova (1540–1607), dvořana a osobního přítele Rudolfa II. Habsburského a bratrance posledních Rožmberků Viléma a Petra Voka. O jeho předchozím vlastnictví tohoto svazku svědčí nejen heraldické supralibros, ale i mědirytové exlibris, které je vlepené na předním přídeští svazku. To vzniklo někdy kolem roku 1600 a je jedním ze čtyř známých exlibris bibliofila Ferdinanda Hoffmanna.

Ačkoliv se Schwendiho Kriegs Discurs výrazně neliší od jiných soudobých vojenských příruček, představuje pro nás další ze střípků roztříštěné knihovny Ferdinanda Hoffmanna z Grünbüchlu, jejíž významnější části se dnes nacházejí ve Vědecké knihovně v Olomouci, v Dietrichsteinské knihovně v Mikulově či ve fondu Knihovny Národního muzea.

Knihu si lze online přečíst zde.

Citace:

SCHWENDI, Lazarus von. Kriegs Discurs, von Bestellung dess gantzen Kriegswesens, vnnd von den Kriegsämptern. Franckfurt am Mayn: Andree Wechels seligen Erben, Claudi de Marne vnd Johan Aubri, 1593. [8], 165, [3] s.