První bojově nasazený proudový stíhací letoun Messerschmitt Me 262 Schwalbe měl kromě jiných nových technologických prvků i elektricky vyhřívané sklo štítku. Na první pohled se zdálo, že jde o součást tlustého čelního pancéřovaného skla, ale ve skutečnosti šlo o nezávislou vrstvu, která zajišťovala odstranění námrazy v případě potřeby. Dvouvrstvé kvalitní sklo mělo uvnitř pomocí fóliového lepidla umístěnou mřížku z elektricky odporového materiálu. Mřížka byla napájena proudem z palubní sítě a zajišťovala ohřev horních dvou třetin skla, tj. přibližně míst, kam se upíral pilotův zrak při útoku. Čelní vrstva skla měla 2 mm, pak následovala vložená drátěná mříž s lepidlem, která byla uzavřená 4 mm sklem. Všechny hrany byly pečlivě zabroušeny a čněly z nich pouze kovové vývody pro elektrické připojení. Je zajímavé, že Me 262 měl kolem celého pancéřovaného štítku, tedy i u bočních skel, rozvod pro ostřik lihem. Zřejmě to byl doplněk elektrického výhřevu a umožňoval i odstranění mechanických nečistot z výhledu. Dvojité lepené sklo mělo rozměry 425x292x7 mm a hmotnost 1 880 g. Pro VHÚ má získání tohoto exponátu poměrně velký význam, protože Avia CS-92, vystavená v expozici 2. světové války, toto sklo postrádá a je nahrazeno pouze akrylátem. Tak bude nyní možno, díky výměně se soukromníkem letadlo kompletovat.